IBS a cesta ke klidnému břichu, 1. díl – Základy, které skutečně fungují

IBS a cesta ke klidnému břichu, 1. díl – Základy, které skutečně fungují

Pokud vám diagnostikovali syndrom dráždivého tračníku (IBS), pravděpodobně jste už dostali spoustu protichůdných rad. Někdo doporučuje vyřadit lepek, jiný mléčné výrobky, další nedá dopustit na probiotika, půst nebo přísné eliminační diety.

Pravdou však je, že při IBS neexistuje jedna univerzální dieta ani jediný postup, který by pomohl každému. IBS patří mezi poruchy interakce mezi střevem a mozkem, tedy stavy, u kterých se na vzniku potíží podílí více mechanismů najednou – střevní motilita, viscerální přecitlivělost, imunita, střevní mikrobiota, strava i psychická zátěž (1–6).

Dobrou zprávou je, že odborná doporučení se shodují na řadě opatření, která mohou pomoci velké části pacientů. Nejde o radikální zákazy ani o hledání jedné „zázračné“ potraviny, ale o pochopení vlastních spouštěčů, úpravu každodenních návyků a postupy podložené vědeckými důkazy (1,2,7–9).

Co se v tomto článku dozvíte?

  • proč při IBS neexistuje jedna univerzální dieta,
  • které stravovací návyky mohou zhoršovat příznaky,
  • co doporučují odborné společnosti jako první krok,
  • proč hrají důležitou roli také stres a komunikace mezi střevem a mozkem,
  • kdy může mít smysl zvážit cílenou podporu střevní mikrobioty.

IBS není „jen v hlavě“

IBS je skutečné funkční onemocnění trávicího traktu. To znamená, že pacient může mít výrazné potíže, i když běžná vyšetření nemusí ukazovat závažné strukturální poškození střeva. Typicky se projevuje bolestí břicha spojenou se změnou vyprazdňování – průjmem, zácpou nebo jejich střídáním (1–5).

Označení „funkční“ proto neznamená „vymyšlené“. Moderní gastroenterologie dnes IBS řadí mezi poruchy interakce střevo–mozek. U těchto stavů může být střevo citlivější na běžné podněty, může odlišně reagovat na stres, jídlo nebo změny střevní mikrobioty a výsledkem jsou symptomy, které významně ovlivňují kvalitu života (3–6,10,11).

Nejčastější chyby, které mohou zhoršovat IBS

Při hledání příčiny potíží se mnoho lidí soustředí výhradně na konkrétní potraviny. Ve skutečnosti však mohou být stejně důležité i samotné stravovací návyky – tedy to, jak často jíme, jak rychle jíme, co pijeme a v jakém množství konzumujeme potraviny, které mohou být pro citlivé střevo problematické (2,7–9) (Tab. 1).

Nepravidelné stravování

Dlouhé přestávky mezi jídly nebo pravidelné vynechávání jídel mohou u některých pacientů zhoršovat trávicí potíže. Pravidelnější stravovací režim pomáhá stabilizovat trávicí motilitu a může snížit výskyt příznaků, zejména pokud jsou potíže spojené s nadýmáním, křečemi nebo nepravidelným vyprazdňováním (2,7,8).

Spěch při jídle

Trávení začíná už v ústech. Pokud člověk jí rychle, nedostatečně žvýká a jídlo hltá, může přitom polykat více vzduchu. To může přispívat k nadýmání, pocitu tlaku a bolestem břicha. Při IBS se proto doporučuje jíst pomaleji, v klidnějším prostředí a věnovat jídlu dostatek času (7,8).

Nadměrná konzumace vysoce zpracovaných potravin

Velmi tučná jídla, výrazně kořeněné pokrmy a vysoce průmyslově zpracované potraviny bývají u části pacientů častým spouštěčem příznaků. Jejich snášenlivost je individuální, ale při IBS se doporučuje sledovat, zda se po nich nezhoršuje bolest břicha, průjem, nadýmání nebo pocit těžkosti (1,2,7–9).

I zdravé potraviny mohou být problém

Ovoce je důležitou součástí pestré stravy. Při IBS však může nadměrný příjem fruktózy u některých lidí zhoršovat nadýmání nebo průjem. Praktická doporučení proto často uvádějí, že by pacienti s IBS neměli překračovat přibližně tři porce čerstvého ovoce denně, přičemž jedna porce představuje asi 80 g (7,8).

Nejde však o zákaz ovoce. Důležité je sledovat individuální toleranci, druh ovoce, jeho množství a celkový kontext stravy.

Kofein, alkohol a sycené nápoje

Vyšší příjem kofeinu, alkohol a sycené nápoje mohou u citlivých pacientů zhoršovat bolesti břicha, nadýmání nebo průjem. Při IBS se často doporučuje omezit kávu, silný černý čaj, energetické nápoje, alkohol a perlivé nápoje, zejména pokud si pacient všimne jasné souvislosti se zhoršením příznaků (7,8).

Tab. 1: Nejčastější faktory, které mohou zhoršovat příznaky IBS

Faktor / návyk Jak může zhoršit IBS Praktické doporučení
Nepravidelné stravování může zhoršit motilitu trávicího traktu a zvyšovat výskyt symptomů jezte pravidelně a nevynechávejte jídla
Spěch při jídle podporuje polykání vzduchu, což může vést k nadýmání a tlaku v břiše jezte pomaleji a důkladně žvýkejte
Velmi tučná a zpracovaná jídla mohou zhoršovat bolesti břicha, průjem nebo pocit těžkosti sledujte toleranci a omezte je
Nadměrné množství ovoce u některých lidí může vyšší příjem fruktózy zhoršit nadýmání nebo průjem sledujte individuální toleranci, obvykle do 3 porcí denně
Kofein může dráždit trávení a zhoršovat průjem nebo bolesti břicha omezte kávu a silný černý čaj
Alkohol může zhoršit podráždění trávicího traktu sledujte reakci organismu a příjem snižte
Sycené nápoje mohou zvyšovat tvorbu plynů a nadýmání upřednostněte nesycené nápoje
Stres může zhoršit motilitu střeva, citlivost a vnímání bolesti zařaďte odpočinek, pohyb a relaxační techniky

Ne všechny uvedené faktory zhoršují potíže u každého pacienta stejně. Při IBS je rozhodující individuální tolerance.

Tři základní návyky, kterými se vyplatí začít

Léčba IBS nemusí začínat přísnou eliminační dietou. Prvním krokem bývají jednoduché, ale důsledné úpravy každodenních návyků. Právě ty jsou často základem dalšího zvládání onemocnění (1,2,7–9).

3 základní kroky při IBS: veďte si deník, pijte dostatek tekutin, nepodceňujte stres

1. Veďte si deník stravy a příznaků

Zapisujte si, co jíte, co pijete, kdy se objeví potíže a jak jsou intenzivní. Často se ukáže, že problémem není jedna konkrétní potravina, ale její množství, kombinace s jinými potravinami, rychlost jídla nebo stres v daný den.

Deník pomáhá odhalit individuální spouštěče a zároveň může být velmi užitečný při konzultaci s lékařem nebo nutričním terapeutem (1,2,8,9).

2. Dbejte na dostatečný příjem tekutin

Dostatečná hydratace je důležitá pro správnou konzistenci stolice. V praxi se často doporučuje přibližně 1,5 až 2 litry tekutin denně, zejména ve formě vody nebo neslazených nápojů. Při průjmu, vyšší fyzické aktivitě nebo horkém počasí může být potřeba tekutin vyšší (7,8).

U IBS s převahou zácpy je pitný režim obzvlášť důležitý, zejména pokud pacient zároveň zvyšuje příjem vlákniny.

3. Nepodceňujte stres a regeneraci

IBS není psychické onemocnění, ale psychická zátěž může výrazně ovlivňovat jeho průběh. Stres může měnit střevní motilitu, zvyšovat vnímání bolesti a zhoršovat komunikaci mezi střevem a nervovým systémem (1–4,10–13).

Proto má při zvládání IBS význam i pravidelný pohyb, spánek, odpočinek, dechové techniky, relaxační cvičení nebo psychologická podpora. Při výrazných nebo dlouhodobých potížích mají vědeckou oporu i některé formy psychologické léčby, zejména kognitivně behaviorální terapie a na střevo zaměřená hypnoterapie (1,2,12,13).

Osa střevo–mozek: proč trávení reaguje na stres

Střevo a mozek spolu neustále komunikují. Tato obousměrná komunikace se označuje jako osa střevo–mozek. Zahrnuje nervové, hormonální, imunitní i mikrobiální signály a významně ovlivňuje trávení, vnímání bolesti i reakce organismu na stres (3,4,10,11) (Obr. 1).

U IBS může být tato komunikace narušena. Střevo může být přecitlivělejší na podněty, které by u zdravého člověka nezpůsobily žádné potíže. Výsledkem může být bolest, tlak, nadýmání nebo nucení na stolici i bez přítomnosti závažného zánětlivého či nádorového onemocnění (1–6,10,11).

Osa střevo–mozek při IBS: centrální nervový systém, bloudivý nerv a enterický nervový systém
Obr. 1: U IBS spolu střevo a mozek komunikují obousměrně. Proto mohou psychická zátěž i střevní příznaky navzájem ovlivňovat svůj průběh.

Důležité je pochopit, že stres IBS nemusí „způsobit“, ale může ho zhoršovat. Proto moderní přístup k IBS zahrnuje nejen úpravu stravy, ale i práci se stresem, spánkem, pohybem a celkovou regenerací (1,2,12,13).

Kdy samotná úprava stravy nestačí?

Úprava stravování a životního stylu je základem zvládání IBS. U části pacientů však nemusí stačit. V takovém případě je vhodné postupovat podle dominantních příznaků – tedy podle toho, zda převažuje průjem, zácpa, nadýmání, bolest nebo jejich kombinace (1,2,5).

Probiotika

Střevní mikrobiota se pravděpodobně podílí na patofyziologii IBS, i když nejde o jedinou příčinu onemocnění. Některé probiotické kmeny nebo jejich kombinace mohou u části pacientů pomoci zmírnit příznaky, například nadýmání, bolest břicha nebo poruchy stolice (1,14,15).

Je však důležité zdůraznit, že účinek probiotik je kmenově specifický. To znamená, že výsledky jedné probiotické bakterie nelze automaticky přenést na jinou. Proto není přesné říkat, že „probiotika fungují“ nebo „probiotika nefungují“ jako jedna skupina. Vhodnost konkrétního přípravku by měla vycházet z dostupných klinických důkazů, složení produktu a symptomů konkrétního pacienta (14–16).

Podpora trávení

U některých pacientů může docházet ke zvýšené fermentaci nestrávených zbytků potravy v tlustém střevě, což může přispívat k tvorbě plynů a nadýmání. V takových případech se v klinické praxi může individuálně zvažovat i podpora trávicích procesů, úprava velikosti porcí, složení jídel nebo načasování stravy (1,2,8,9).

Ani zde však neexistuje univerzální řešení. Doplňky stravy, enzymy nebo probiotika by neměly nahrazovat diagnostiku a základní léčbu, zejména pokud jsou přítomny nové, výrazné nebo zhoršující se příznaky.

Kdy vyhledat lékaře?

IBS by nemělo být samodiagnózou. Pokud se trávicí potíže objevily poprvé, zhoršují se nebo jsou spojeny s varovnými příznaky, je potřebné vyšetření lékařem.

Mezi varovné příznaky patří zejména krev ve stolici, nechtěné hubnutí, noční průjmy, anémie, horečka, přetrvávající zvracení, výrazná únava, náhlá změna vyprazdňování ve vyšším věku nebo výskyt rakoviny tlustého střeva, celiakie či zánětlivých onemocnění střev v rodině (1,2,5).

Kdy vyhledat lékaře: varovné příznaky při trávicích potížích

Shrnutí

Syndrom dráždivého tračníku je časté onemocnění, které může výrazně ovlivnit každodenní život. Není to však stav, se kterým se pacient musí jen pasivně smířit. Mnoha lidem pomáhá už lepší pochopení vlastních spouštěčů, pravidelnější režim, úprava stravovacích návyků, dostatečná hydratace a práce se stresem (1,2,7–9,12,13).

Léčba IBS není o hledání jedné „zakázané“ potraviny. Je to postupný proces, který kombinuje stravu, životní styl, psychickou pohodu a podle potřeby i cílenou odbornou léčbu.

V dalším díle se podíváme na jednotlivé typy IBS, vysvětlíme rozdíl mezi formou s převahou průjmu, formou s převahou zácpy a smíšenou formou onemocnění a ukážeme si, proč vláknina není univerzálním řešením pro každého.

Zdroje a reference

  1. Lacy, B. E., et al. (2021). ACG Clinical Guideline: Management of Irritable Bowel Syndrome. Am J Gastroenterol.;116(1):17–44. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33315591/
  2. Vasant, D. H., et al. (2021). British Society of Gastroenterology guidelines on the management of irritable bowel syndrome. Gut.;70(7):1214–1240. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33903147/
  3. Drossman, D. A.; Hasler, W. L., (2016). Rome IV—Functional GI Disorders: Disorders of Gut-Brain Interaction. Gastroenterology. 150(6):1257–1261. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27147121/
  4. Drossman, D. A., (2016). Functional gastrointestinal disorders: history, pathophysiology, clinical features, and Rome IV. Gastroenterology. 2016;150(6):1262–1279.e2. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27144617/
  5. Ford, A. C., et al. (2020). Irritable bowel syndrome. Lancet. 2020;396(10263):1675–1688. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33049223/
  6. Black, C. J.; Ford, A. C., (2020). Global burden of irritable bowel syndrome: trends, predictions and risk factors. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 17(8):473–486. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32296140/
  7. National Health Service. Diet, lifestyle and medicines for IBS (irritable bowel syndrome). NHS; aktualizovaný online zdroj. Přístup: 1. 7. 2026. https://www.nhs.uk/conditions/irritable-bowel-syndrome-ibs/diet-lifestyle-and-medicines/
  8. Mujagic, Z., et al., (2022). Mistakes in dietary management of IBS and how to avoid them. UEG Education. 2022;22:1–4. https://ueg-elearning.s3.eu-west-1.amazonaws.com/ueg-mistakes-series/Mistakes_in_series_01_2022_dietary_management_of_IBS.pdf
  9. Whelan, K., et al. (2024). Dietary management of irritable bowel syndrome: considerations, challenges, and solutions. Lancet Gastroenterol Hepatol. 2024;9(12):1147–1161. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/39521003/
  10. Carabotti, M., et al. (2015). The gut-brain axis: interactions between enteric microbiota, central and enteric nervous systems. Ann Gastroenterol;28(2):203–209. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4367209/
  11. Mayer, E. A., et al. (2015). Gut/brain axis and the microbiota. J Clin Invest. 125(3):926–938. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25689247/
  12. Ford, A. C., et al. (2019). Effect of antidepressants and psychological therapies in irritable bowel syndrome: an updated systematic review and meta-analysis. Am J Gastroenterol. 2019;114(1):21–39. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30177784/
  13. Black, C. J., et al. (2020). Efficacy of psychological therapies for irritable bowel syndrome: systematic review and network meta-analysis. Gut. 69(8):1441–1451. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32276950/
  14. Ford, A. C., et al. (2018). Systematic review with meta-analysis: the efficacy of prebiotics, probiotics, synbiotics and antibiotics in irritable bowel syndrome. Aliment Pharmacol Ther.48(10):1044–1060. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30294792/
  15. Goodoory, V. C., et al. (2023). Efficacy of probiotics in irritable bowel syndrome: systematic review and meta-analysis. Gastroenterology. 2023;165(5):1206–1218. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37541528/
  16. Hill, C., et al. (2014). Expert consensus document: The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 11(8):506–514. doi:10.1038/nrgastro.2014.66. https://www.nature.com/articles/nrgastro.2014.66
  17. Guarner, F., et al. (2024). World Gastroenterology Organisation Global Guidelines: Probiotics and Prebiotics. World Gastroenterology Organisation; 2024. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38885083/

Nejste si jistí, co potřebujete?

Za přibližně 2 minuty získáte doporučení produktů z nabídky iProbio.

Spustit kvíz

Váš mikrobiom je jedinečný. Vaše probiotika by měla být také. Vytvořená laboratoří, prověřená vědou.

Zakladatelé a do roku 2025 také organizátoři International Probiotic Conference

Výzkumní partneři

  • Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave
  • Jesseniova lekárska fakulta v Martine Univerzity Komenského v Bratislave
  • Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach

Odhlásit se můžete kdykoli · Ochrana osobních údajů

© 2026 iProbio s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Online platby zajišťuje Comgate