Výzkum od roku 1984. Co zkoumáme dnes?

Proč a jak

Proč jsme začali právě u střeva

Na začátku jsme vycházeli z poznatků o odlišnostech střevní mikrobioty stejně jako o častém výskytu gastrointestinálních obtíží pozorovaných u části dětí s PAS. Z výzkumu prebiotik jsme zároveň věděli, že mohou sloužit jako substrát pro vybrané střevní mikroorganismy [3].

Proto jsme zvolili prebiotickou intervenci POWERbiom+®, která kombinuje galaktooligosacharidy (GOS) a složky z celého zlatého kiwi. GOS patří mezi dobře prozkoumaná prebiotika a v dostupné literatuře se spojují mimo jiné s podporou bifidobakterií [4]. Zlaté kiwi doplňuje formulaci o vlákninu, polyfenoly a enzym aktinidin.

Naše výzkumná otázka však nesměřovala pouze k trávení. Pokud mezi střevem a mozkem existuje funkční obousměrné propojení, zajímalo nás, zda budou změny pozorované v gastrointestinální oblasti doprovázet také změny ve spánku, chování, stravovacích návycích či celkové kvalitě života.

A právě tuto otázku jsme se rozhodli systematicky sledovat v podmínkách reálného používání.

Jak jsme hledali odpověď

Účastníky studie byly děti s diagnostikovanou PAS ve věku 3 až 18 let.

Před začátkem suplementace rodiče vyplnili vstupní dotazník zachycující výchozí stav dítěte. Až poté začala 60denní suplementace POWERbiom+®.

Primárně jsme sledovali výskyt a intenzitu zácpy, průjmu, bolesti břicha, nadýmání a refluxu, společně s konzistencí a frekvencí stolice.

Sekundárně jsme hodnotili podrážděnost, úzkost, pozornost, hyperaktivitu, senzorickou přecitlivělost, sociální angažovanost, kvalitu spánku, stravovací návyky a rodiči hodnocenou kvalitu života dítěte.

První průběžné hodnocení po 14 dnech nám umožnilo sledovat také to, zda se některé změny objevují již během prvních týdnů suplementace.

Do finální analýzy byly zahrnuty kompletní údaje 64 dětí.

Dále: Výsledky →

Výsledky

Co nám ukázaly výsledky?

Výsledky ukázaly změny v několika sledovaných oblastech. Trávicí parametry byly hlavním tématem studie, ale zajímavý vývoj jsme zaznamenali také v dalších oblastech každodenního fungování dítěte.

Gastrointestinální obtíže

Celkové skóre pěti sledovaných gastrointestinálních symptomů – zácpy, průjmu, bolesti břicha, nadýmání a refluxu – se během sledovaného období snižovalo.

Při subjektivním rodičovském hodnocení celkové závažnosti GI obtíží kleslo průměrné skóre po 60 dnech o více než 60 % oproti výchozímu stavu. Rozdíl byl statisticky významný u společného GI skóre i u VAS hodnocení.

Konzistence a frekvence stolice

Vývoj jsme zaznamenali také u charakteru vyprazdňování.

Podíl dětí s fyziologickou konzistencí stolice podle Bristolské škály se zvýšil ze 64,06 % na 81,25 %.

Pokud jsme konzistenci a frekvenci vyprazdňování hodnotili společně, podíl dětí splňujících obě fyziologická kritéria se zvýšil z 54,69 % na 73,44 %.

Zácpa

Výrazný výsledek jsme pozorovali ve skupině dětí se středně závažnou až závažnou zácpou. Na začátku studie tuto kategorii splňovalo 12 dětí.

Po 60 dnech se 10 z nich – tedy 83 % – posunulo do kategorie mírné nebo žádné zácpy.

V celé skupině se podíl dětí bez zácpy nebo pouze s mírnou zácpou zvýšil z 81 % na 97 %.

Chování a spánek

Zajímavý vývoj jsme zaznamenali také mimo trávicí trakt. Kompozitní skóre chování a spánku zahrnovalo devět oblastí – podrážděnost, úzkost, pozornost, hyperaktivitu, senzorickou přecitlivělost, sociální angažovanost, usínání, probouzení a celkovou kvalitu spánku.

Po 60 dnech bylo průměrné skóre o více než 36 % nižší oproti výchozímu stavu.

Stravování a kvalita života

Během studie jsme zaznamenali změnu také v hodnocení stravovacích návyků – vybíravosti v jídle a chuti k jídlu.

Rodiči hodnocená kvalita života dítěte se na škále od 0 do 10 zvýšila v průměru o 1,25 bodu.

Výsledky v datech

Výsledky 60denní open-label single-arm intervenční studie POWERbiom+® u dětí s PAS · N = 64

Dále: Co dál →

Co dál

Co nám výsledky ukázaly – a kam nás posouvají dál

Když se na výsledky podíváme jako na celek, zajímavá nejsou pouze jednotlivá čísla.

Během 60 dní jsme pozorovali vývoj gastrointestinálních obtíží a charakteru stolice a zároveň změny v rodiči hodnocených oblastech chování, spánku, stravování a kvality života. Právě tento širší obraz je pro nás jedním z nejzajímavějších výstupů projektu.

Výsledky však interpretujeme v kontextu designu studie. Šlo o open-label single-arm intervenční studii bez placebem kontrolované skupiny a velká část hodnocení vycházela z pozorování rodičů. Součástí projektu nebyla analýza složení střevního mikrobiomu ani biologických biomarkerů a sledování trvalo 60 dní. Tyto výsledky proto nevnímáme jako konečnou odpověď na otázku osy mikrobiom – střevo – mozek. Vnímáme je jako systematicky získané pozorování, které nám ukazuje, které souvislosti má smysl zkoumat podrobněji.

Kam směřuje náš výzkum?

Projekt PAS nás přivedl od velmi praktické otázky o trávicích obtížích k širší otázce:

Proč se během stejného období měnily také další rodiči hodnocené oblasti?

Dalším krokem proto není pouze zopakovat stejné sledování ve větší skupině. Chceme se dostat blíže k samotné ose mikrobiom – střevo – mozek.

V dalším výzkumu bychom chtěli subjektivní a klinická pozorování propojovat s objektivnějšími údaji – například analýzou střevního mikrobiomu, jeho metabolické aktivity a vybraných biologických markerů. Takový design by nám umožnil zkoumat nejen:

„Které oblasti se během intervence mění?“

ale především:

„Jsou tyto změny doprovázeny měřitelnými změnami střevního prostředí a jeho biologické aktivity?“

Naše ambice

Projekt PAS pro nás nepředstavuje pouze hodnocení jedné formulace. Začali jsme u velmi praktické otázky – u trávicích obtíží, které se u dětí s PAS často vyskytují.

Systematické sledování nám však přineslo pohled také na další oblasti a otevřelo nové otázky o tom, jak spolu mohou souviset střevní prostředí, gastrointestinální obtíže, spánek, chování, stravování a každodenní fungování dítěte.

Právě tam chceme náš výzkum posouvat, protože nechceme ze současných výsledků dělat důkaz, že změna střevního prostředí způsobila změny v chování nebo spánku.

Od pozorování k mechanismu. Od jednotlivých výsledků k lepšímu pochopení jejich vzájemných souvislostí.

Dále: Zdroje →

Zdroje

Zdroje a odborná literatura

1. Leader G, Abberton C, Cunningham S, Gilmartin K, Grudzien M, Higgins E, Joshi L, Whelan S, Mannion A. Gastrointestinal Symptoms in Autism Spectrum Disorder: A Systematic Review. Nutrients. 2022;14(7):1471. doi:10.3390/nu14071471.
2. Lagod PP, Naser SA. The Role of Short-Chain Fatty Acids and Altered Microbiota Composition in Autism Spectrum Disorder: A Comprehensive Literature Review. Int J Mol Sci. 2023;24(24):17432. doi:10.3390/ijms242417432.
3. Gibson GR, Hutkins R, Sanders ME, Prescott SL, Reimer RA, Salminen SJ, Scott K, Stanton C, Swanson KS, Cani PD, Verbeke K, Reid G. Expert consensus document: The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP) consensus statement on the definition and scope of prebiotics. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2017;14(8):491–502. doi:10.1038/nrgastro.2017.75.
4. Silk DBA, Davis A, Vulevic J, Tzortzis G, Gibson GR. Clinical trial: the effects of a trans-galactooligosaccharide prebiotic on faecal microbiota and symptoms in irritable bowel syndrome. Aliment Pharmacol Ther. 2009;29(5):508–518. doi:10.1111/j.1365-2036.2008.03911.x.

Další projekt →

Proč a jak

Pět oblastí. Jedno období sledování.

Během tří měsíců jsme se nedívali pouze na trávení.

Střevní mikrobiom nefunguje jako izolovaný systém. Prostřednictvím nervových, imunitních, endokrinních a metabolických drah komunikuje s dalšími částmi organismu. I proto současný výzkum věnuje pozornost například ose střevo – mozek nebo ose střevo – pokožka.

V naší spotřebitelské studii jsme tyto biologické mechanismy přímo neměřili.

Chtěli jsme však během stejného období zachytit širší obraz toho, jak se jednotlivé subjektivně hodnocené oblasti vyvíjejí při pravidelném používání produktu v každodenním životě.

Proč jsme se nedívali pouze na trávení

Mikrobióm+® obsahuje citrusové flavonoidy hesperidin a naringin.

Předchozí experimentální poznatky poukazovaly na jejich interakci se střevní mikrobiotou a na změny spojené s produkcí mastných kyselin s krátkým řetězcem – SCFA, které patří mezi metabolity vznikající činností střevních mikroorganismů [1].

Experimentální údaje zároveň ukázaly, že suplementace Mikrobióm+® vedla in vitro k nárůstu bakterií rodu Roseburia, jehož některé druhy patří mezi producenty butyrátu [2].

Tyto poznatky vytvořily širší vědecký kontext našeho projektu.

Spotřebitelská studie tyto biologické mechanismy přímo neměřila. Umožnila nám však systematicky sledovat, jak se jednotlivé subjektivně hodnocené oblasti vyvíjely během stejného tříměsíčního období.

Jak jsme studii realizovali

Účastníci užívali Mikrobióm+® denně během tří měsíců.

Denní dávka představovala 500 mg Mikrobióm+®, což odpovídalo 400 mg hesperidinu a 25 mg naringinu. Denní dávka byla rozdělena do dvou tobolek.

Údaje jsme sbírali prostřednictvím online dotazníků ve třech časových bodech:

před začátkem suplementace → po 1 měsíci → po 3 měsících.

V každém časovém bodě účastníci hodnotili trávicí obtíže, psychickou pohodu, úroveň energie, kvalitu spánku a stav pokožky. Závěrečné hodnocení obsahovalo také otázky týkající se dodržování suplementace a celkové spokojenosti s produktem.

Celkem bylo shromážděno 97 dotazníkových souborů. Do finální analýzy jsme zařadili pouze účastníky, kteří absolvovali všechna tři hodnocení ve stanoveném časovém rámci. Finální analyzovanou skupinu proto tvořilo 56 účastníků.

Dále: Výsledky →

Výsledky

Co nám ukázaly výsledky?

Jedním z nejzajímavějších výsledků projektu bylo, že vývoj jednotlivých oblastí neprobíhal stejným způsobem. U několika parametrů se statisticky významné rozdíly oproti výchozímu stavu objevily již po prvním měsíci.

U některých poté zůstaly stabilní, u jiných pokračoval vývoj také během dalších dvou měsíců a u některých sledovaných ukazatelů se statisticky významná změna nepotvrdila.

Právě dynamika výsledků v čase, nikoli pouze porovnání „před“ a „po“, je pro nás jedním z nejzajímavějších výstupů studie.

Trávení

Již po jednom měsíci jsme zaznamenali statisticky významné změny ve skóre trávicích symptomů oproti výchozímu stavu. Tyto rozdíly zůstaly přítomné také při tříměsíčním hodnocení.

U nadýmání však vývoj pokračoval dál – další statisticky významná změna byla zaznamenána také mezi prvním a třetím měsícem.

Psychická pohoda a energie

Vývoj však nebyl u všech parametrů stejný. U emocionální pohody byl rozdíl významný po prvním měsíci, zatímco při porovnání vstupního stavu s třetím měsícem již výsledek stanovené hranice statistické významnosti nedosáhl.

Právě takový výsledek je důležitou součástí celkového obrazu – ne všechny sledované parametry se vyvíjejí lineárně.

Spánek

Spánek patřil mezi oblasti, u nichž jsme pozorovali pokračující vývoj během celého tříměsíčního období.

Rozdíl byl přítomný již po prvním měsíci a další vývoj byl zaznamenán také mezi prvním a třetím měsícem.

Pokožka

Ani jednotlivé parametry pokožky se nevyvíjely stejným způsobem. Hydratace, svědění a celkové subjektivní hodnocení kvality pokožky se měnily již po prvním měsíci.

U elasticity pokračoval vývoj také během následujících měsíců, zatímco u zarudnutí se statisticky významná změna nepotvrdila.

Výsledky 3měsíční spotřebitelské studie Mikrobióm+® · finální analyzovaný vzorek N = 56

Dále: Co dál →

Co dál

Co nám tři měsíce ukázaly – a kam nás posouvají dál

Výsledky nám neukázaly jeden univerzální vzorec. A právě to je na nich z výzkumného pohledu zajímavé.

Některé rozdíly se objevily již během prvního měsíce a poté zůstaly stabilní. U jiných parametrů pokračoval vývoj také během dalších dvou měsíců. A u některých sledovaných ukazatelů se statisticky významná změna nepotvrdila.

Tři měsíce sledování nám tak umožnily vidět více než pouze jednoduché porovnání „před“ a „po“. Ukázaly nám dynamiku jednotlivých oblastí v čase. A zároveň otevřely další otázku. Spotřebitelská studie nám říká, co účastníci během pravidelného používání subjektivně pozorovali. Neříká nám však ještě, proč se tyto změny objevily ani jaké biologické mechanismy je doprovázely.

Od reálného používání k hlubší otázce

Jednou z oblastí, které nás zajímají, je samotné střevní mikrobiální prostředí a jeho metabolická aktivita. Střevní mikroorganismy vytvářejí množství biologicky aktivních látek – mikrobiálních metabolitů. Patří mezi ně také mastné kyseliny s krátkým řetězcem, například butyrát a propionát.

Právě tyto látky představují jeden z mechanismů, prostřednictvím nichž může střevní mikrobiom komunikovat s hostitelským organismem. V této spotřebitelské studii jsme mikrobiom ani jeho metabolity přímo neměřili.

Výsledky proto nevnímáme jako důkaz konkrétního biologického mechanismu, ale jako východisko pro další otázku: Které z pozorovaných změn dokážeme v budoucnu propojit s objektivními biologickými údaji?

Kam směřuje náš výzkum?

Projekt M+ pro nás ukazuje přirozený přechod od reálného používání produktu k přesnějšímu biologickému zkoumání.

Další výzkum by měl pomoci lépe pochopit zejména individuální variabilitu odpovědi na suplementaci. Zajímá nás, co se během suplementace děje se složením a funkční aktivitou střevního mikrobiomu, jak se mění jeho metabolická aktivita a zda lze tyto údaje propojovat s tím, co účastníci subjektivně pozorují.

Tak se chceme posunout od otázky:

„Co lidé během pravidelného používání pozorují?“

k přesnější otázce:

„Proč mohou jednotliví lidé na stejnou intervenci reagovat rozdílně?“

Tím dostává další výzkum M+ vlastní identitu – nikoli pouze hledání mechanismu, ale pochopení rozdílů mezi jednotlivými odpověďmi.

Naše ambice

Projekt M+ pro nás vystihuje, proč vlastní výzkum nekončí uvedením produktu na trh.

Vědecké poznatky nám dávají základ pro vývoj formulace. Data z reálného používání nám poté ukazují, co účastníci pozorovali, ale také jak se jednotlivé oblasti vyvíjely v čase a jak rozdílně mohou jednotlivé parametry reagovat.

Právě odtud chceme pokračovat. Naší ambicí není pouze zopakovat spotřebitelské sledování u většího počtu lidí. Chceme postupně pochopit, proč odpověď na stejnou intervenci nemusí být u každého stejná.

M+ začal třemi měsíci v reálném životě. Další otázkou je, jaké mechanismy stojí za rozdíly mezi jednotlivými odpověďmi.

Dále: Zdroje →

Zdroje

Zdroje a odborná literatura

1. Stevens Y, Van Rymenant E, Grootaert C, Van Camp J, Possemiers S, Masclee A, Jonkers D. The Intestinal Fate of Citrus Flavanones and Their Effects on Gastrointestinal Health. Nutrients. 2019;11(7):1464. doi:10.3390/nu11071464.
2. Sost MM, Ahles S, Verhoeven J, Verbruggen S, Stevens Y, Venema K. A Citrus Fruit Extract High in Polyphenols Beneficially Modulates the Gut Microbiota of Healthy Human Volunteers in a Validated In Vitro Model of the Colon. Nutrients. 2021;13(11):3915. doi:10.3390/nu13113915.

Další projekt →

Výzkumná cesta

Další vrstva personalizace: od složení k funkci

Sekvenační analýza nám může poskytnout informaci o složení mikrobiálního společenstva. Střevní prostředí však lze zkoumat také z dalšího pohledu – přes látky, které v něm vznikají, přeměňují se nebo odrážejí jeho funkční aktivitu.

Právě tuto vrstvu zkoumá nový projekt. Jde o výzkum doplňkového typu biologických dat, která by v budoucnu mohla rozšířit naše možnosti při rozhodování. Aby však bylo možné analytický výsledek použít jako podklad pro další výzkum, potřebujeme nejprve přesně vědět, co přístroj měří, které látky dokáže zachytit, zda je dokáže pouze detekovat, nebo také kvantifikovat a s jakou přesností. Právě v této analytické validační fázi se projekt nachází dnes.

Dále: Co řešíme dnes →

Co řešíme dnes

Co řešíme dnes?

Aktuální fáze projektu je analytická. Nesnažíme se jí nahradit způsob, jakým dnes vznikají personalizovaná probiotika, ani rozhodovat, který existující produkt je pro konkrétního člověka „nejlepší“. Zkoumáme nový typ dat, který by mohl v budoucnu doplnit naše poznání střevního prostředí.

Jedním z úkolů iProbio je vytvořit seznam metabolitů relevantních pro další výzkum. Poté potřebujeme ověřit, které z nich dokáže nový analytický přístup reálně detekovat a kvantifikovat a jak se výsledky shodují s kalibrovanou analytickou metodikou.

Až výsledky této fáze ukážou, zda je analytický přístup dostatečně přesný, reprodukovatelný a prakticky využitelný pro další experimentální kroky.

Proč nás zajímají metabolity?

Složení střevního mikrobiálního společenstva je důležitou informací, ale představuje pouze jeden pohled na střevní prostředí. Další výzkumnou vrstvou je jeho funkční aktivita. Tedy jaké látky v tomto prostředí vznikají a přeměňují se.

Jedním ze způsobů, jak tuto aktivitu zkoumat, jsou metabolity. Pro náš projekt proto není rozhodující pouze to, zda přístroj vytvoří analytický signál. Potřebujeme vědět, které biologicky relevantní látky dokáže spolehlivě zachytit a zda je dokáže také kvantifikovat.

Pokud se takový přístup podaří validovat, metabolická data by v dalších fázích mohla tvořit jednu z vrstev funkčního profilu vzorku.

Od jednoho vzorku k systému

Úspěšné změření jednoho vzorku ještě neznamená, že umíme podle výsledku vybírat intervenci. K tomu potřebujeme metodiku schopnou pracovat s větším množstvím vzorků stejným a reprodukovatelným způsobem a poté experimentálně ověřovat, zda se rozdílně charakterizované profily liší také svou odpovědí. Plánovaný směr vývoje proto postupuje přes:

Analytická validace → Funkční charakterizace → Databáze profilů → In vitro odpovědi → Klinické ověření

Právě propojení měření s údaji o odpovědi je podstatou projektu. Nechceme z jednoho analytického výsledku automaticky odvodit doporučení. Chceme nejprve ověřit, zda mezi měřitelným profilem a odpovědí vůbec existuje dostatečně stabilní a reprodukovatelný vztah.

Dále: Co dál →

Co dál

Jak tento projekt zapadá do přístupů iProbio?

Nejde o žebříček od „méně“ k „více“ personalizovanému. Jednotlivé přístupy řeší odlišnou otázku a mohou se navzájem doplňovat.

Tyto přístupy si nekonkurují. Odpovídají na rozdílné otázky – od cílené formulace přes individuální přípravu až po výzkum toho, zda lze rozhodování v budoucnu rozšířit o další funkční biologická data.

Od analytického měření k rozhodovacímu systému

Pokud se jednotlivé výzkumné kroky podaří úspěšně propojit, výsledkem nemá být pouze nový způsob laboratorního měření. Dlouhodobou ambicí je zkoumat, zda lze spojit:

Analytické měření → Funkční profil → Experimentální data o odpovědi → Výběr z definovaných intervencí podpořený daty

Takový systém by nepředstavoval náhradu individuální personalizace. Šlo by o nový výzkumný nástroj pro situace, v nichž pracujeme s předem připraveným souborem intervencí a chceme lépe pochopit, komu může dávat větší smysl která možnost.

Naše ambice

V iProbio již dnes pracujeme s personalizovaným i cíleným přístupem. Tento projekt zkoumá, jak jejich vědecké zázemí posunout dál – od informace o tom, kdo ve střevním prostředí žije, také k otázce, co se v tomto prostředí funkčně děje a jak může rozdílný profil reagovat na stejnou intervenci.

Začínáme analytickou validací, protože nová data mají hodnotu pouze tehdy, pokud umíme přesně říct, co měříme a s jakou spolehlivostí. Až potom má smysl zkoumat profily, odpovědi a jejich možné propojení.

Naší dlouhodobou ambicí je postupně rozšiřovat množství kvalitních biologických dat, o která se při vývoji a cílenějším rozhodování můžeme opřít. Protože čím hlouběji rozumíme střevnímu prostředí a jeho odpovědi, tím přesnější otázky můžeme ve výzkumu klást.

Další projekt →

Souvislosti

Alergie jako součást širšího obrazu

Alergická onemocnění představují širokou skupinu stavů, při kterých imunitní systém reaguje na látky z prostředí, které jsou pro většinu lidí neškodné. Jejich projevy mohou být různorodé a zasahovat dýchací cesty, trávicí trakt i pokožku.

Při potravinových alergiích je důležitá otázka imunitní tolerance, tedy schopnosti organismu přiměřeně reagovat na běžné složky potravy. Výzkum se věnuje vztahům mezi střevní mikrobiotou, slizniční bariérou a imunitní odpovědí [4].

Při inhalačních alergiích se pozornost věnuje také vztahům mezi mikrobiotou, slizniční imunitou a alergickým zánětem. Zkoumají se přitom souvislosti se střevním i lokálním mikrobiálním prostředím [3, 5].

Jednou ze specifických oblastí, kterým se chceme věnovat podrobněji, je atopický ekzém. Jde o chronické zánětlivé onemocnění kůže, při kterém se uplatňuje kombinace genetických, imunologických a environmentálních faktorů a významnou roli hraje také narušení kožní bariéry. Mezi jeho nejvýraznější projevy patří svědění, které může významně zasahovat do spánku a kvality života [1, 2].

Právě spojení širšího alergologického pohledu s podrobnějším pohledem na atopický ekzém otevírá další otázky o vztazích mezi střevním prostředím, imunitním systémem a různými projevy alergických onemocnění.

Dále: Výzkumné otázky →

Výzkumné otázky

Od střevního mikrobiomu k imunitní toleranci

Střevní mikrobiom tvoří komplexní společenstvo mikroorganismů, které je v neustálém kontaktu s hostitelským organismem. Prostřednictvím mikrobiálních metabolitů a interakcí se střevní bariérou může souviset také s procesy imunitní regulace.

Právě imunitní tolerance představuje jednu z důležitých oblastí výzkumu alergických onemocnění. Imunitní systém musí dokázat reagovat na potenciální nebezpečí, ale zároveň tolerovat množství běžných látek, se kterými se organismus každodenně setkává.

Při potravinových alergiích se zkoumají vztahy mezi střevní mikrobiotou, slizniční bariérou a imunitní odpovědí. Význam jednotlivých mikroorganismů přitom nemusí být za všech okolností stejný. Jejich působení může záviset na stravě, věku, hostitelském organismu i dalších environmentálních faktorech [4].

Při inhalačních alergiích se zkoumají souvislosti mezi střevní a slizniční mikrobiotou a alergickým zánětem. Výzkum přináší zajímavá pozorování, ale přesná role střevního mikrobiomu u jednotlivých alergických onemocnění zůstává předmětem dalšího zkoumání [3, 5].

Nejde proto o jednoduchý vztah, ve kterém by konkrétní složení střevního mikrobiomu přímo určovalo vznik alergie. Alergická onemocnění jsou výsledkem komplexní interakce genetických, imunologických a environmentálních faktorů.

Atopický ekzém: když do obrazu vstupuje i pokožka

U atopického ekzému se k imunitním mechanismům přidává další významná součást – kožní bariéra.

Kůže představuje jedno z hlavních rozhraní mezi organismem a vnějším prostředím. U atopického ekzému je její bariérová funkce narušena a spolu s komplexní imunitní dysregulací se podílí na vzniku typických kožních projevů [1].

Atopický ekzém proto představuje zajímavý model pro zkoumání toho, jak se mohou setkávat bariérové funkce, imunitní mechanismy a mikrobiální prostředí.

Zároveň se může vyskytovat společně s dalšími alergickými onemocněními. To však neznamená, že mezi nimi existuje jeden univerzální mechanismus nebo nezbytná posloupnost. Právě komplexnost těchto vztahů je důvodem, proč má význam zkoumat je v širších biologických souvislostech.

Proč nás zajímá osa střevo – kůže

Kůže a střevo jsou od sebe anatomicky vzdálené, ale oba orgány představují významné rozhraní mezi organismem a vnějším prostředím a úzce spolupracují s imunitním systémem.

Právě proto se současný výzkum věnuje konceptu označovanému jako osa střevo – kůže [1].

Ta však neznamená, že existuje jedna jednoduchá cesta, kterou střevo „řídí“ pokožku. Jde o komplexní síť vztahů, ve které mohou hrát roli složení a aktivita střevní mikrobioty, integrita střevní bariéry, mikrobiální metabolity i imunitní mechanismy [1].

V kontextu ALLERGIC+® nás tento koncept zajímá především jako jedna z oblastí širšího výzkumu alergických onemocnění. Umožňuje nám dívat se na atopický ekzém nejen přes viditelné projevy na pokožce, ale také přes biologické souvislosti, které mohou propojovat střevo, imunitní systém a kožní bariéru.

Dále: Co dál →

Co dál

Kam chceme výzkum posunout?

Projekt je součástí našeho širšího výzkumného zájmu o střevní mikrobiom a možnosti jeho cílené modulace. Chceme rozvíjet poznání o vztazích mezi střevním prostředím, imunitním systémem a alergickými onemocněními. Zajímají nás biologické souvislosti, které mohou propojovat mikrobiotu, bariérové funkce a imunitní regulaci.

V rámci tohoto širšího pohledu věnujeme zvláštní pozornost atopickému ekzému, který umožňuje zkoumat také další důležitou součást tohoto systému – pokožku a její bariérovou funkci.

Naším cílem je postupně přispívat k lepšímu porozumění této oblasti a vytvářet odborný základ pro další výzkumné otázky.

Naše ambice

Projekt ALLERGIC+® pro nás není pouze výzkumem kůže. Představuje další větev našeho vědeckého zájmu o střevní mikrobiom a jeho vztah k imunitnímu systému.

Chceme rozvíjet poznání, které propojuje mikrobiologii, imunologii, alergologii a dermatologii. Zajímá nás, co můžeme získat tím, že se na jednotlivé orgány a onemocnění nebudeme dívat izolovaně, ale v širších biologických souvislostech.

Střeva, imunitní systém a bariérové orgány jsou součástí jednoho komplexního organismu. Jejich vzájemné vztahy představují vědecké otázky, na které chceme postupně hledat odpovědi.

Dále: Zdroje →

Zdroje

Zdroje a odborná literatura

1. Sadowsky RL, Sulejmani P, Lio PA. Atopic Dermatitis: Beyond the Skin and Into the Gut. J Clin Med. 2023;12(17):5534. doi:10.3390/jcm12175534.
2. Jeon C, Yan D, Nakamura M, Sekhon S, Bhutani T, Berger T, Liao W. Frequency and Management of Sleep Disturbance in Adults with Atopic Dermatitis: A Systematic Review. Dermatol Ther (Heidelb). 2017;7(3):349–364. doi:10.1007/s13555-017-0192-3.
3. Koidl L, Untersmayr E. An update on the clinical implications of the microbiome in the development of allergy diseases. Allergo J Int. 2024;33:263–268. doi:10.1007/s40629-024-00300-0.
4. Delaroque C, Desai MS. Context-dependent roles of the gut microbiome in food allergy tolerance versus sensitization. Gut Microbes. 2025;17(1):2590830. doi:10.1080/19490976.2025.2590830.
5. Hu Y, Zhang R, Li J, Wang H, Wang M, Ren Q, Fang Y, Tian L. Association Between Gut and Nasal Microbiota and Allergic Rhinitis: A Systematic Review. J Asthma Allergy. 2024;17:633–651. doi:10.2147/JAA.S472632

Další projekt →

Co budeme sledovat

Nezajímá nás jen to, zda člověk onemocní

Hlavní otázka připravovaného projektu je jednoduchá:

Jak bude během 12týdenní suplementace vypadat průběh infekcí horních cest dýchacích?

Samotný počet infekcí je však jen jedna část obrazu. Dva lidé mohou během stejného období prodělat stejný počet infekcí, a přitom může být jejich průběh zcela odlišný. Jedna epizoda může být krátká a mírná. Jiná může trvat déle, mít výraznější průběh nebo si vyžádat návštěvu lékaře.

Proto chceme sledovat čtyři základní rozměry respiračních infekcí: jak často se objeví, jak dlouho trvají, jak jsou závažné a jak dlouho zůstává účastník mezi jednotlivými epizodami bez infekce. Právě jejich kombinace nám může vytvořit přesnější obraz celé respirační sezóny než jednoduchá odpověď: „onemocněl / neonemocněl“.

Dále: Proč takto →

Proč takto

Proč chceme výzkum realizovat během respirační sezóny

Respirační infekce se nevyskytují rovnoměrně během celého roku. Právě podzimní a zimní období přináší přirozené podmínky pro sledování opakovaných epizod infekcí horních cest dýchacích, proto plánujeme projekt realizovat během respirační sezóny, abychom sledování umístili do období, kdy je pravděpodobnost výskytu URTI přirozeně vyšší.

Od publikovaných poznatků k vlastním datům

Jednotlivé složky iMunobiom+® nevstupují do projektu bez vědeckého kontextu. Při vývoji formulace vycházíme z publikovaných poznatků o jejích jednotlivých složkách a úlohou naší vlastní studie není opakovat již existující práce.

Chceme sledovat hotovou formulaci jako celek v podmínkách respirační sezóny a získat vlastní systematická data o průběhu infekčních epizod. Takový první krok nám umožní zjistit, které parametry jsou nejvíce informativní, jak dobře je lze v praxi zaznamenávat a které z nich má význam použít jako základ robustnějšího klinického designu.

Proč nás zajímá také čas bez infekce

U respiračních infekcí se pozornost přirozeně soustřeďuje na období, kdy je člověk nemocný. Z výzkumného pohledu je však zajímavé také období mezi jednotlivými epizodami.

Pokud se během sledování infekce opakují, chceme znát nejen jejich počet a trvání, ale také to, kolik času uplyne od ukončení jedné epizody po začátek další. Právě proto jsme mezi hlavní sledované parametry zařadili čas bez infekce. Tento parametr nám může doplnit klasický pohled na frekvenci onemocnění a pomoci charakterizovat komplexnější obraz celé sezóny, nikoli pouze jednotlivých dní nemoci.

Dále: Co dál →

Co dál

Kam chceme výzkum posunout?

Připravovanou studii iMunobiom+® vnímáme jako první fázi vlastního výzkumu hotové formulace během respirační sezóny. Její úlohou bude přinést první systematicky získaná data a zároveň nám pomoci upřesnit další klinický design.

Získané údaje mohou ukázat:

• které endpointy nejlépe zachycují průběh infekcí,
• které údaje lze v praxi dobře sbírat,
• jakou variabilitu můžeme očekávat,
• a které otázky si zaslouží kontrolované ověření.

V další fázi chceme klinická a subjektivní pozorování doplnit o objektivní laboratorní biomarkery. Takový krok by mohl vytvořit základ pro budoucí randomizovanou kontrolovanou klinickou studii – RCT.

Naše ambice

Projekt iMunobiom+® pro nás není pouze o počítání nachlazení. Chceme pochopit průběh celé respirační sezóny. Kolikrát se infekce objeví. Jak dlouho trvá. Jaký má průběh. A kolik času zůstává člověk bez další epizody.

První studie nám nemusí dát definitivní odpověď na otázku účinku formulace. Má nám však vytvořit datový základ, na kterém dokážeme postavit kvalitnější další klinický výzkum. Naší ambicí je postupně přejít od jednoduchého sledování infekčních epizod k robustnějšímu modelu, který dokáže propojovat průběh respirační sezóny, objektivní biologické údaje a kontrolovaný klinický design.

Jedna respirační sezóna nám nemusí dát všechny odpovědi. Může nám však ukázat, jak položit další otázku přesněji.

Dále: Zdroje →

Zdroje

Zdroje a odborná literatura

1. Villena J, Kitazawa H. The Modulation of Mucosal Antiviral Immunity by Immunobiotics: Could They Offer Any Benefit in the SARS-CoV-2 Pandemic? Front Physiol. 2020;11:699. doi:10.3389/fphys.2020.00699.
2. Auinger A, Riede L, Bothe G, Busch R, Gruenwald J. Yeast (1,3)-(1,6)-beta-glucan helps to maintain the body's defence against pathogens: a double-blind, randomized, placebo-controlled, multicentric study in healthy subjects. Eur J Nutr. 2013;52(8):1913–1918. doi:10.1007/s00394-013-0492-z.
3. Dharsono T, Rudnicka K, Wilhelm M, Schoen C. Effects of Yeast (1,3)-(1,6)-Beta-Glucan on Severity of Upper Respiratory Tract Infections: A Double-Blind, Randomized, Placebo-Controlled Study in Healthy Subjects. J Am Coll Nutr. 2019;38(1):40–50. doi:10.1080/07315724.2018.1478339.
4. Martens PJ, Gysemans C, Verstuyf A, Mathieu C. Vitamin D's Effect on Immune Function. Nutrients. 2020;12(5):1248. doi:10.3390/nu12051248.

Další projekt →

Hypotéza

Od vědeckého objevu k vlastní hypotéze

V iProbio nevnímáme publikované vědecké studie jako konec poznání. Jsou pro nás začátkem dalšího výzkumu.

Objev 4-hydroxyindolu nás neinspiroval k tomu, abychom hledali způsob, jak tuto látku jednoduše doplnit zvenčí. Mnohem více nás zaujala otázka, zda je možné vytvořit podmínky, které podpoří metabolickou aktivitu samotného střevního mikrobiomu a přirozenou tvorbu biologicky aktivních metabolitů. Na této hypotéze jsme postavili náš výzkumný směr.

Zároveň si uvědomujeme, že biologické procesy u endometriózy nelze vysvětlit jedinou molekulou. Proto se náš výzkum nesoustředí pouze na 4-HI. Zajímá nás širší kontext – střevní mikrobiom, jeho metabolická aktivita, mikrobiální metabolity, zánětlivé procesy, integrita střevní bariéry a další mechanismy, které mohou být vzájemně propojené. Právě komplexnější pohled považujeme za důležitý pro další zkoumání vztahu mezi mikrobiomem a endometriózou. 4-HI je pro nás tedy východiskem výzkumné otázky, nikoli jediným vysvětlením onemocnění.

Dále: ENDOM Study →

ENDOM Study

iProbio ENDOM Study - První krok našeho výzkumného programu

Každý kvalitní klinický výzkum potřebuje spolehlivá a systematicky získaná data. Právě proto jsme připravili iProbio ENDOM Study – prospektivní neintervenční observační studii, která představuje první fázi našeho vlastního výzkumného programu v oblasti endometriózy.

Cílem je sledovat ženy s klinicky potvrzenou endometriózou během tříměsíční suplementace kombinací LADYbiom+®, POWERbiom+® a Mikrobióm+® a zaznamenávat přitom klinické projevy, kvalitu života i vybrané biologické parametry.

Do studie plánujeme zařadit dostatečný počet žen tak, aby celé období sledování dokončilo 50 účastnic ve věku 19 až 45 let. Diagnóza endometriózy musí být klinicky potvrzena a ženy při vstupu do studie musí mít přítomný alespoň jeden ze sledovaných symptomů – dysmenoreu, chronickou pánevní bolest nebo dyspareunii.

Každá účastnice bude sledována během tří měsíců užívání kombinace produktů, absolvuje tři plánované klinické návštěvy a dobrovolnou kontrolu 30 dní po ukončení období suplementace. Součástí sledování budou validované dotazníky, deník účastnice i poskytování biologických vzorků.

Nejde nám tedy pouze o obecnou zpětnou vazbu od pacientek, ale chceme začít systematicky propojovat to, co ženy během období suplementace pozorují, s klinickými a biologickými údaji.

Co budeme během studie sledovat?

Jednou z hlavních hodnot projektu je pro nás propojení několika vrstev informací.

Bolest

Sledovat budeme především intenzitu dysmenorey, chronické pánevní bolesti a dyspareunie pomocí numerické hodnoticí škály NRS (0 až 10).

Kvalita života

Druhým důležitým pohledem bude kvalita života. Tu budeme hodnotit pomocí validovaného dotazníku EHP-30 vytvořeného specificky pro ženy s endometriózou.

Biologický kontext

Vedle klinického hodnocení chceme sledovat také vybrané biologické parametry související s výzkumnou hypotézou. Konkrétně půjde o dvě úrovně:

• Zánětlivé ukazatele v krvi, konkrétně IL-6 a TNF-alfa jako klíčové prozánětlivé cytokiny asociované s chronickým zánětem u endometriózy, a hsCRP (vysoce citlivý C-reaktivní protein) jako marker nízkostupňového systémového zánětu. Doplňkově bude sledován také klasický CRP a kompletní krevní obraz s diferenciálem leukocytů.
• Mikrobiální indolové metabolity ve vzorku stolice včetně 4-hydroxyindolu, který byl ve studii Talwar a kol. (2025) popsán jako snížený u žen s endometriózou. V myším modelu jeho podání zmenšilo endometriotické léze a zmírnilo bolest. Jde o preklinické výsledky, které dosud nebyly ověřeny u lidí. Kromě stolice budeme sledovat také izomery 4-hydroxyindolu v krevní plazmě.

Nechceme tedy odpovídat pouze na otázku:

„Pozorujeme počas obdobia suplementácie zmenu?“

Zajímá nás také:

„Čo sa počas rovnakého obdobia deje v biologickom kontexte?“

Doprovodné parametry

Deník účastnice zároveň zachycuje denní gastrointestinální symptomy (nadýmání, střevní křeče, konzistenci stolice podle Bristolské škály), fázi menstruačního cyklu, případnou doprovodnou léčbu (například analgetika při průlomové bolesti) a adherenci k suplementaci. Tyto údaje jsou pro nás důležité, abychom dokázali zohlednit také vliv jiných faktorů, které mohou odpověď na suplementaci ovlivnit.

Proč právě kombinace tří formulací?

Sledovaná kombinace není postavena na jedné izolované složce. Sledovat budeme ženy, které užívají kombinaci LADYbiom+®, Mikrobióm+® a POWERbiom+®.

LADYbiom+® obsahuje kromě dalších složek probiotický kmen Lacticaseibacillus rhamnosus CA15, Mikrobióm+® citrusové flavonoidy hesperidin a naringin a POWERbiom+® galaktooligosacharidy a složky ze sušeného kiwi.

Výzkumná logika kombinace vychází z předpokladu, že jednotlivé složky mohou působit na různé, vzájemně propojené aspekty mikrobiálního prostředí.

Pro nás je proto zajímavé sledovat kombinaci jako celek a její možnou synergii, nikoli zpětně přisuzovat pozorovaný výsledek jedné izolované složce.

Proč začínáme neintervenční observační studií?

iProbio ENDOM Study představuje proof-of-concept fázi našeho výzkumu. Její úlohou je přinést první standardizované vlastní údaje, ověřit proveditelnost výzkumného konceptu a pomoci nám upřesnit metodiku pro další fázi.

Aktuální projekt proto nevnímáme jako konečný důkaz, ale jako systematický první krok před rozsáhlejší kontrolovanou klinickou validací. Pilotní data nám mohou ukázat, které parametry jsou nejvíce informativní, jakou variabilitu můžeme očekávat a jak co nejpřesněji nastavit další fázi výzkumu.

Dále: Co dál →

Co dál

Kam chceme výzkum posunout?

Na iProbio ENDOM Study chceme navázat projektem 4HI-SYNBIO – připravovanou randomizovanou, dvojitě zaslepenou a placebem kontrolovanou klinickou studií.

Koncept počítá s větším počtem žen s klinicky potvrzenou endometriózou ve věku 19 až 45 let a s delším obdobím intervence. Účastnice by byly náhodně zařazeny do skupiny užívající zkoumanou intervenci nebo placebo. Před intervencí a po ní projekt počítá s podrobnějšími analýzami krve a stolice, pravidelnými ultrazvukovými vyšetřeními (TVUS), průběžným hodnocením pomocí validovaných nástrojů EHP-30 a NRS a s dalšími klinickými vyšetřeními.

Důležitým rozdílem oproti první fázi má být hloubka biologických analýz.

Koncept zahrnuje kvantifikaci 4-HI a širšího indolového panelu pomocí LC-MS/MS, analýzu střevního mikrobiomu pomocí 16S rRNA sekvenování a externí biostatistiku. Takový design by nám umožnil propojovat tři vrstvy informací:

co pacientka pozoruje → co ukazují klinické parametry → co se mění na úrovni mikrobiomu a jeho metabolitů.

Právě tuto hloubku považujeme za další logický krok projektu.

Projekt 4HI-SYNBIO je v současnosti připravovaný koncept. Jeho finální design a rozsah budou upřesněny v další fázi přípravy projektu.

Naše ambice

Projekt ENDOMETRIÓZA pro nás nepředstavuje jednu izolovanou studii. Je to výzkumný program, který vznikl z konkrétního vědeckého objevu a postupně jej proměňuje ve vlastní testovatelnou hypotézu.

Začali jsme u publikovaného poznatku o 4-HI. Prvním vlastním krokem je iProbio ENDOM Study, která má přinést systematická pilotní data. Pokud nám tato data umožní výzkumnou otázku dále upřesnit, dalším krokem má být kontrolovaná klinická validace 4HI-SYNBIO.

Naší ambicí tedy není pouze sledovat, zda se během suplementace změní jeden symptom. Chceme postupně propojovat klinickou zkušenost pacientky, objektivní biologická data, střevní mikrobiom a jeho metabolickou aktivitu.

A zjistit, zda se z nové vědecké otázky může krok za krokem stát klinicky testovatelný koncept.

Od objevu k hypotéze. Od hypotézy k vlastním datům. Od vlastních dat ke klinické validaci.

Dále: Zdroje →

Zdroje

Zdroje a odborná literatura

1. Talwar C, Davuluri GVN, Kamal AHM, Coarfa C, Han SJ, Veeraragavan S, Parsawar K, Putluri N, Hoffman K, Jimenez P, Biest S, Kommagani R. Identification of distinct stool metabolites in women with endometriosis for non-invasive diagnosis and potential for microbiota-based therapies. Med. 2025;6(2):100517. doi:10.1016/j.medj.2024.09.006.

Další projekt →