Cesta k Longevity (1. díl): Co ovlivňuje zdravé stárnutí a jakou roli může mít střevní mikrobiom?

Cesta k Longevity (1. díl): Co ovlivňuje zdravé stárnutí a jakou roli může mít střevní mikrobiom?

Pokud jste četli náš úvodní článek Biologie longevity a cesta ke zdravému stárnutí, víte, že longevity neznamená jen delší život, ale především více let prožitých ve zdraví. Ukázali jsme si v něm, že stárnutí je síť propojených procesů – od mitochondrií přes imunitu až po střevní mikrobiom. Série Cesta k Longevity tato témata rozebírá jedno po druhém: v šesti dílech projdeme od základních pojmů přes biologické mechanismy až k praktické rutině. Pokud jste úvodní článek nečetli, nevadí – sérii lze číst i bez něj.

Série: Cesta k Longevity (1/6)

  • Začínáme sérii: Co ovlivňuje zdravé stárnutí a jakou roli může mít střevní mikrobiom?
  • Aktuální téma: Biologický věk, healthspan a střevní mikrobiom

V úvodním díle si vytvoříme mapu témat, ke kterým se budeme během celé série vracet. Podíváme se na rozdíl mezi kalendářním a biologickým věkem, vysvětlíme si pojem healthspan a nastíníme, proč se ve výzkumu zdravého stárnutí stále větší pozornost věnuje také střevnímu mikrobiomu.

Ve zkratce

  • Kalendářní věk počítá roky, biologický věk se snaží popsat funkční stav organismu.
  • Cílem longevity je zmenšovat rozdíl mezi délkou života (lifespan) a obdobím prožitým ve zdraví (healthspan).
  • S věkem se mění složení i činnost střevní mikrobioty – například zastoupení bifidobakterií a bakterií tvořících butyrát.
  • Většina zjištění je zatím observační: ukazuje souvislosti, nikoli příčiny.

Většina z nás vnímá stárnutí jako jednosměrnou ulici a únavu či ranní ztuhlost považuje za jeho nevyhnutelnou součást. Moderní výzkum však ukazuje, že průběh stárnutí není zcela neměnný – ovlivňuje ho životní styl, prostředí i zdravotní stav. Právě z tohoto pohledu vychází koncept Longevity, který se nezaměřuje jen na počet prožitých let, ale především na to, abychom jich co nejvíce prožili ve zdraví, vitalitě a dobré kvalitě života.

Rozdíl mezi kalendářním a biologickým věkem může být výrazný. Kalendářní věk počítá roky od narození. Biologický věk* je výzkumný koncept, který se pomocí vybraných biologických ukazatelů snaží popsat, v jakém funkčním stavu se organismus nachází. Tyto ukazatele mohou souviset se životním stylem, prostředím i zdravotním stavem (1).

*Jde o zastřešující pojem a různé modely ho odhadují pomocí odlišných biomarkerů.

Healthspan vs. Lifespan: Proč chceme víc než jen dlouhý život?

V posledních desetiletích se nám díky moderní medicíně podařilo výrazně prodloužit lifespan (celkovou délku života). Problémem však zůstává, že healthspan (období života prožité v plném zdraví) s ním nedrží krok (2).

Healthspan a lifespan: cílem je prodloužit život ve zdraví

Statistiky ukazují, že prodlužování života neznamená automaticky stejné prodlužování let prožitých v plném zdraví (3). Cílem longevity medicíny je proto zmenšovat rozdíl mezi lifespan a healthspan – nejen přidávat roky k životu, ale také co nejdéle zachovat funkčnost a kvalitu života. Jedním z faktorů, které vědci v této souvislosti zkoumají, je střevní mikrobiom (4).

Střevo: Jeden z důležitých hráčů zdravého stárnutí

Střevo není jen místo, kde se zpracovává potrava. Je významnou součástí imunitního systému a prostřednictvím metabolitů, nervových drah a krevního oběhu komunikuje s dalšími orgány včetně mozku. S přibývajícím věkem se složení a funkce střevní mikrobioty mění; tyto změny se zkoumají i v souvislosti se zdravým stárnutím (5).

U mladších dospělých bývají hojněji zastoupeny například bakterie rodu Bifidobacterium, které patří do kmene Actinobacteria. S přibývajícím věkem může jejich zastoupení klesat (6). Důležité jsou také bakterie produkující butyrát. Butyrát je mastná kyselina s krátkým řetězcem (SCFA), která slouží jako zdroj energie pro buňky tlustého střeva a podílí se na udržování střevní bariéry (7).

Vývoj střevní mikrobioty v průběhu života a faktory, které ho ovlivňují
Obr. č. 1: Vývoj střevní mikrobioty v průběhu života člověka a faktory, které tento vývoj ovlivňují. Mikrobiota se v průběhu života mění a její složení ovlivňují porod, výživa, léky, životní styl i zdravotní stav. Ve vyšším věku může klesat zastoupení některých prospěšných a butyrát produkujících bakterií, i když se změny mezi jednotlivci výrazně liší. Pestrá strava a zdravý životní styl mohou podporovat mikrobiální rovnováhu i ve vyšším věku (upraveno podle 11).

V experimentálních studiích se nižší tvorba butyrátu spojuje se změnami funkce střevní bariéry. Při jejím narušení mohou do krevního oběhu ve větší míře pronikat bakteriální složky, které se zkoumají v souvislosti s nízkostupňovým zánětem. Jde o komplexní a oboustranný vztah a výsledky z modelových systémů nelze automaticky přenášet na člověka (7, 8).

V souvislosti s dlouhověkostí se zkoumají také bakterie rodu Akkermansia, včetně druhu Akkermansia muciniphila (z kmene Verrucomicrobia). V jedné observační studii se u lidí ve věku 105 až 109 let častěji vyskytovalo nebo mělo vyšší zastoupení několik taxonů spojovaných se zdravím, například Akkermansia, Bifidobacterium a Christensenellaceae (9). Tyto nálezy ukazují souvislost, nikoli důkaz, že konkrétní bakterie prodlužuje život.

Vědecké okénko: Jak se střevní mikrobiota mění s věkem

Pro odbornou veřejnost a zvídavé čtenáře přinášíme hlubší pohled na data, která spojují složení střeva s věkem:

  • Propustnost střeva a endotoxemie: Při oslabené střevní bariéře mohou do krevního oběhu ve větší míře pronikat bakteriální složky, například lipopolysacharid (LPS). Tento mechanismus se zkoumá v souvislosti s nízkostupňovým zánětem při stárnutí, přičemž velká část poznatků pochází z experimentálních modelů. Podrobněji se mu věnujeme ve druhém díle (8).
  • Fenomén extrémní dlouhověkosti: Studie publikovaná v časopise Current Biology porovnala střevní mikrobiotu dospělých, seniorů, stoletých lidí a lidí ve věku 105 až 109 let. S věkem se měnilo zastoupení dominantního mikrobiálního jádra a u nejdéle žijící skupiny bylo zaznamenáno obohacení nebo vyšší prevalence některých taxonů spojovaných se zdravím, například Akkermansia, Bifidobacterium a Christensenellaceae. Studie byla observační a přímo neměřila příčinný vliv mikrobioty na délku života ani hladiny zánětlivých markerů (9).
  • Antimikrobiální aktivita vybraných kmenů: V laboratorních podmínkách vykazovaly kmeny Lacticaseibacillus rhamnosus IMC 501® a Lacticaseibacillus paracasei IMC 502®, samostatně i v kombinaci, antimikrobiální aktivitu vůči vybraným bakteriálním a houbovým patogenům. Studie nezkoumala přežití při průchodu trávicím traktem, trvalou kolonizaci střeva ani bariéru proti kmeni Proteobacteria u lidí (10).

Výzkum střevního mikrobiomu proto patří mezi perspektivní oblasti zdravého stárnutí. Poznatky o mikrobiotě doplňují, nikoli nahrazují, ověřené pilíře, jako jsou pestrá strava, pravidelný pohyb, kvalitní spánek a přiměřená zdravotní péče.

Časté otázky

Stárnou všichni lidé stejným tempem?

Ne. Lidé stejného kalendářního věku se mohou výrazně lišit kondicí, odolností i zdravotním stavem. Právě tyto rozdíly se vědci snaží zachytit pojmem biologický věk (1).

Mají lidé, kteří se dožili sta let, jiný mikrobiom?

Ve studii u lidí ve věku 105 až 109 let se častěji vyskytovaly některé taxony, například Akkermansia či Bifidobacterium. Šlo však o pozorování – nevíme, zda tyto bakterie dlouhověkost podpořily, nebo ji jen provázely (9).

Proč se při stárnutí mluví právě o butyrátu?

Butyrát je mastná kyselina s krátkým řetězcem, kterou některé střevní bakterie vytvářejí z vlákniny. Slouží jako zdroj energie pro buňky tlustého střeva a vědci ho zkoumají v souvislosti s funkcí střevní bariéry (7).

Pokračujte ve čtení: Cesta k Longevity

V dalším díle se podíváme na to, proč se s věkem zvyšuje nízkostupňový zánět (inflammaging) a co o možném vlivu probiotik a polyfenolů říkají vědecké studie.

Podívejte se na složení VITALbiom+® a informace o jednotlivých složkách.

Slovník pojmů

  • Biologický věk: Odhad biologických změn souvisejících s věkem na základě vybraných biomarkerů. Nejde o jednu univerzální hodnotu ani samostatnou diagnózu.
  • Healthspan: Období života prožité bez závažného onemocnění nebo výrazného funkčního omezení.
  • Mikrobiota: Společenství mikroorganismů, které žijí v určitém prostředí, například ve střevě.
  • Mikrobiom: Souhrn mikroorganismů, jejich genetické informace, funkcí a vztahů s prostředím; v populárních textech se pojem často používá také jako synonymum mikrobioty.
  • SCFA: Mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které vznikají hlavně při mikrobiálním zpracování vlákniny. Patří mezi ně acetát, propionát a butyrát.
  • Butyrát: Jedna ze SCFA. Slouží jako významný zdroj energie pro buňky tlustého střeva a podílí se na funkci střevní bariéry.
  • Dysbióza: Změna složení nebo funkce mikrobioty spojovaná s narušením její rovnováhy. Sama o sobě nepředstavuje přesnou klinickou diagnózu.
  • LPS: Lipopolysacharid, složka vnější membrány gramnegativních bakterií, která může aktivovat vrozenou imunitní odpověď.

Odborné zdroje a reference

  1. Levine, M. E., et al. (2018). An epigenetic biomarker of aging for lifespan and healthspan. Aging (Albany NY), 10(4), 573–591. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29676998/
  2. Garmany, A., et al. (2021). Longevity leap: mind the healthspan gap. NPJ Regenerative Medicine, 6(1), 57. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34556664/
  3. World Health Organization. (2015). World report on ageing and health. World Health Organization. https://www.who.int/publications/i/item/9789241565042
  4. Ragonnaud, E., Biragyn, A. (2021). Gut microbiota as the key controllers of "healthy" aging of elderly people. Immunity & Ageing, 18, 2. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33397404/
  5. Cryan, J. F., et al. (2019). The microbiota-gut-brain axis. Physiological Reviews, 99(4), 1877–2013. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31460832/
  6. Arboleya, S., et al. (2016). Gut bifidobacteria populations in human health and aging. Frontiers in Microbiology, 7, 1204. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27594848/
  7. Kalkan, A. E., et al. (2025). Beyond the gut: Unveiling butyrate's global health impact through gut health and dysbiosis-related conditions: A narrative review. Nutrients, 17(8), 1305. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/40284169/
  8. Fransen, F., et al. (2017). Aged gut microbiota contributes to systemical inflammaging after transfer to germ-free mice. Frontiers in Immunology, 8, 1385. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29163474/
  9. Biagi, E., et al. (2016). Gut microbiota and extreme longevity. Current Biology, 26(11), 1480–1485. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27185560/
  10. Coman, M. M., et al. (2014). In vitro evaluation of antimicrobial activity of Lactobacillus rhamnosus IMC 501®, Lactobacillus paracasei IMC 502® and SYNBIO® against pathogens. Journal of Applied Microbiology, 117(2), 518–527. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24836638/
  11. GMFH Editing Team. (2023). Discover how your gut microbiota evolves during your lifespan with this new infographic. Gut Microbiota for Health. https://www.gutmicrobiotaforhealth.com/wp-content/uploads/2023/03/GMFH-GUT-MICROBIOTA-ACROSS-LIFESPAN-ING.pdf

Nejste si jistí, co potřebujete?

Za přibližně 2 minuty získáte doporučení produktů z nabídky iProbio.

Spustit kvíz

Váš mikrobiom je jedinečný. Vaše probiotika by měla být také. Vytvořená laboratoří, prověřená vědou.

Zakladatelé a do roku 2025 také organizátoři International Probiotic Conference

Výzkumní partneři

  • Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave
  • Jesseniova lekárska fakulta v Martine Univerzity Komenského v Bratislave
  • Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach

Odhlásit se můžete kdykoli · Ochrana osobních údajů

© 2026 iProbio s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Online platby zajišťuje Comgate