Syndrom dráždivého tračníku (IBS, zkratka z anglického názvu irritable bowel syndrome) je funkční porucha trávicího traktu, která postihuje velkou část světové populace. Vyznačuje se chronickými obtížemi jako žaludeční křeče, nadýmání, průjmy a zácpa.
Příznaky onemocnění mají tendenci přicházet a odcházet a mohou pokaždé trvat několik dní, týdnů nebo měsíců. Jde však o celoživotní onemocnění, na které neexistuje léčba. U syndromu dráždivého tračníku se léčí příznaky a zejména díky dostupným způsobům léčby je lze udržovat pod kontrolou.
Příznaky syndromu dráždivého tračníku
První příznaky se většinou začínají objevovat během adolescence (rané dospělosti) a onemocnění postihuje častěji ženy než muže (zejména kvůli hormonálním změnám). Uvádí se, že výskyt u žen může být až 1,5 až 3násobně vyšší. Mezi nejčastější příznaky řadíme:
- bolest nebo křeče v břiše,
- nadýmání,
- průjem,
- zácpu,
- případně průjem, který se střídá se zácpou.
Vyskytnout se však mohou i jiné projevy jako bolest na hrudi, bolest zad, závratě či únava.
Proč vzniká onemocnění IBS?
Proces vzniku syndromu dráždivého tračníku není lékařům známý, ale víme, že jde o multifaktoriální onemocnění, tedy že ho způsobuje několik faktorů. Uvádí se, že na predispozici k onemocnění či jeho zhoršení mají vliv:
- genetika,
- stres,
- imunitní dysregulace,
- osa střevo-mozek,
- poškození mikrobiomu (dysbióza).
Původně se předpokládalo, že IBS může primárně způsobovat například stres či abnormální interakce na ose střevo-mozek. Poslední výzkumy však naznačují rostoucí význam i dalších faktorů, například střevního mikrobiomu a jeho nerovnováhy (dysbiózy).
V odborných kruzích se objevuje hypotéza, že poškození střevního mikrobiomu může vést k aktivaci imunitního systému ve střevech, což pravděpodobně způsobuje mírný zánět. Tento zánět potom může přispívat k rozvoji nebo zhoršení příznaků onemocnění IBS.
Existuje však mnoho faktorů, které způsobují tuto střevní dysbiózu – není proto jednoduché je identifikovat a odstranit. Pomoci by však mohla cílená úprava mikrobiomu, například probiotiky.
Podívejme se však na všechny terapeutické postupy, které se využívají při léčbě IBS.
Léčba syndromu dráždivého tračníku
Onemocnění IBS nelze zcela vyléčit – léčba se proto zaměřuje na zmírnění příznaků onemocnění s cílem udržet je co nejdéle pod kontrolou. Pro onemocnění je totiž typické střídání období zlepšení a zhoršení.
Mezi hlavní terapeutické postupy patří úprava jídelníčku s cílem vyhýbat se spouštěčům onemocnění, změna životního stylu a užívání léků. V rámci doplňkové léčby se mohou k posílení mikrobiomu užívat také probiotika.
Úprava jídelníčku při IBS
Dietní léčba je nezbytnou součástí léčby všech pacientů s chronickým onemocněním trávicího traktu. Příznaky se však liší od pacienta k pacientovi, a proto je nezbytné na to myslet i při přípravě vhodného jídelníčku.
Základem je vyhýbat se jídlům, která vám způsobují potíže. Mohou to být kyselá či kořeněná jídla, smažené pokrmy, případně i mléko a mléčné výrobky (u každého je to však individuální). Důležité je dbát také na pestrost a vyváženost jídelníčku – neměla by chybět vláknina, vitaminy a minerály. Doporučuje se jíst v menších dávkách pětkrát denně.
Udržování psychického zdraví
Jakékoli zánětlivé onemocnění trávicího traktu výrazně omezuje kvalitu života pacienta. Nutnost zameškat školu či den v práci, nepohodlí, vyčerpání či frustrace z chronického onemocnění mohou vést ke zhoršení stavu. Jak již bylo uvedeno výše, samotný stres zhoršuje onemocnění, a proto je namístě dbát také na psychické zdraví. Pomoci může nácvik zvládání stresových situací, psychologický rozhovor, psychoterapie či relaxační terapie.
Nelze zapomínat ani na pravidelný pohyb, například chůzi, jogging, plavání, jízdu na kole či jógu. Vhodně zvolený sport v přiměřené frekvenci a intenzitě sníží stres a podpoří normální pohyb střev.
Užívání léků (farmakologická léčba)
Primárním cílem terapie by měla být výše zmíněná nefarmakologická léčba. V mnoha případech se však nelze vyhnout užívání léků, přičemž léčba je velmi individuální v závislosti na tom, jaké příznaky převažují. Nejčastěji se využívají antidiaroika, spazmolytika, psychofarmaka či další léky podle potřeby.
Užívání probiotik
Probiotika jsou živé bakterie, které při užívání v odpovídajícím množství mohou mít prospěšné účinky na naše zdraví. Konkrétně u syndromu dráždivého tračníku se v posledních letech experimentuje s jejich užíváním v rámci doplňkové léčby a zdá se, že probiotika mohou zlepšovat procesy trávení a podporují střevní mikrobiom. Po kterých probiotikách tedy sáhnout?
Personalizovaná probiotika pro individuální potřeby každého člověka
Jak již bylo uvedeno, lidé se syndromem dráždivého tračníku mají různé příznaky a projevy onemocnění. Také probiotik existuje široká škála, přičemž každý kmen má trochu jiné účinky. Užívání náhodných probiotických směsí z lékárny proto nemusí přinést žádné změny. V tomto směru je však výhodou, že personalizovaná medicína postupuje vpřed a dnes již lze vytvořit probiotickou kúru speciálně šitou na míru konkrétnímu člověku.
Díky molekulární analýze dokážeme zjistit přesné složení vašeho střevního mikrobiomu a odhalit, které bakterie v něm převažují a které naopak chybějí. Díky těmto informacím vám dokážeme namíchat probiotickou kúru pouze s těmi kmeny, které vaše tělo opravdu potřebuje.
Neváhejte a svěřte se do rukou odborníků, kteří napraví váš mikrobiom. Zjistěte více o našich probiotikách nebo se na nás obraťte s otázkou, rádi vám odpovíme.
Zdroje:
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6579922/
- https://www.edukafarm.sk/data/soubory//casopisy/mediNEWS/01-2014/12%20LIECBA%20DRAZDIVEHO%20CREVA.pdf
- https://www.solen.cz/pdfs/lek/2020/03/03.pdf
- https://www.nhs.uk/conditions/irritable-bowel-syndrome-ibs/symptoms/
- https://www.nccih.nih.gov/health/probiotics-what-you-need-to-know
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6039952/
Nejste si jistí, co potřebujete?
3minutový kvíz vám doporučí konkrétní protokol podle vašich příznaků a životního stylu.
Michaela Birkusová
Certifikovaná odbornice na výživu, která se zaměřuje na stravování při syndromu dráždivého střeva (IBS). Absolvovala kurzy v Česku a Austrálii, studovala na Slovenské zdravotnické univerzitě a má vlastní poradenskou praxi.
