Když bříško ovlivňuje svět: Proč v iProbio zkoumáme mikrobiom dětí s PAS

Ačkoli je PAS ve společnosti vnímána primárně prizmatem chování či komunikace, v naší praxi se opakovaně potvrzuje, že každodenní fungování dětí je podmíněno jejich fyzickým zdravím. Mnozí rodiče se na nás obracejí s prosbou o pomoc při řešení neklidu či poruch spánku, naše první otázka však směřuje jinam: „Jak vaše dítě tráví?“ Tato otázka není náhodná – trávicí trakt je složitý ekosystém, který neustále komunikuje s mozkem, a pokud není v rovnováze, dítě často reaguje jediným způsobem, který zná – změnou chování [2].“ 

Osa střevo–mozek: Vědecký základ naší práce 

Vědecká komunita již dávno opustila představu, že mozek a střeva fungují izolovaně. Existuje obousměrná komunikační dálnice známá jako osa střevo–mozek (gut-brain axis). Tato osa zahrnuje nervová propojení (bloudivý nerv; z lat. nervus vagus), hormonální signalizaci a imunitní mediátory, přičemž přibližně 80 % nervových vláken bloudivého nervu vede informace ze střeva do mozku a jen asi 20 % z mozku do střeva, což zdůrazňuje, jak zásadní význam má stav střev pro fungování mozku [3]. 

U dětí s PAS nacházíme v této komunikaci specifické odchylky. Střevní mikrobiom produkuje důležité neurotransmitery a neuromodulátory, včetně serotoninu, přičemž přibližně 90–95 % serotoninu se tvoří ve střevě. Je však důležité zdůraznit, že serotonin vytvořený ve střevě neprochází hematoencefalickou bariérou; mozek si jej syntetizuje samostatně z tryptofanu. Stav střevního mikrobiomu však může ovlivňovat dostupnost tryptofanu pro mozek. Pokud je zároveň zvýšená propustnost střevní bariéry (tzv. „leaky gut“), může se podpořit systémový zánět, který následně ovlivňuje i funkci mozku [4].  

Obr. 1: Schématické znázornění obousměrné komunikace mikrobiální osy střevní-mozkové. Hlavními cestami tohoto propojení jsou imunitní systém, systém bloudivého nervu a neuroendokrinní signalizace. Pokud je střevní bariéra oslabená (tzv. "leaky gut", propustné střevo), do oběhu se dostávají látky, které mohou vyvolávat chronický zánět a ovlivňovat neurologické funkce a chování. 

• Osa střev-mozek: Modré čáry a šipky znázorňují obousměrnou komunikační dráhu. Mozek, střevo a mikrobiom tvoří tři propojené uzly. Tato komunikace probíhá prostřednictvím bloudivého nervu (nervus vagus), imunitního systému, neuroendokrinních drah a krevního oběhu. 
• Střevní mikrobiom: Barevný shluk vlevo představuje mikrobiální diverzitu. Zdravý a vyvážený mikrobiom produkuje důležité metabolity a neurotransmitery, které ovlivňují náladu a kognitivní funkce. 
• Propustné střevo (Leaky Gut): Červené zánětlivé částice unikající z gastrointestinálního traktu (GIT) ilustrují stav, kdy narušená střevní bariéra umožňuje nežádoucím látkám pronikat do krevního oběhu, což může vést k chronickému zánětu ovlivňujícímu centrální nervovou soustavu.  
• Biochemická signalizace (S, O, N): Písmena u mozku symbolizují klíčové přenašeče: Serotonin (emocionální stabilita), imunitní odpovědi (O) a nervové signály (N) přenášené enterickým systémem (upraveno podle 4,5).

Nejčastější trávící potíže při PAS: Čemu čelí vaše děti?

Pro mnoho rodin na spektru nejsou trávící problémy jen vedlejším symptomem, ale každodenní realitou, která formuje náladu a reakce dítěte. Statistiky ukazují, že děti s PAS trpí gastrointestinálními obtížemi 3- až 4krát častěji než jejich vrstevníci s typickým vývojem [5].

V naší praxi se nejčastěji setkáváme s těmito projevy:

• Chronická zácpa a „začarovaný kruh“ neklidu: Jedná se o nejčastější problém. Zácpa není jen o vyprázdnění; způsobuje chronický tlak a pocit plnosti. Dítě, které neumí slovně popsat bolest, bývá podrážděné, odmítavé nebo se u něj objevuje autoagrese. Odstranění zácpy je často prvním krokem k celkovému uklidnění [12].
• Průjmy a „propustné“ střevo: Častá řídká stolice signalizuje zrychlenou pasáž střevem a dysbiózu. Tento stav souvisí se zvýšenou propustností střevní bariéry (Leaky Gut), kdy se do těla dostávají látky, které tam nepatří, a vyvolávají imunitní reakci [4,14].
• Křeče, nadýmání a tvrdé bříško: Mnoho dětí má bříško neustále nafouklé (meteorizmus). Tento stav je bolestivý a způsobuje, že se dítě nedokáže soustředit na terapii, učení či hru, protože jeho nervová soustava neustále přijímá signály bolesti zevnitř těla.
• Noční buzení a gastroezofageální reflux: Trávicí problémy nekončí dnem. Noční neklid, pláč ze spánku nebo časté probouzení bývají často spojeny s tichým refluxem nebo střevními křečemi, které se zintenzivňují v horizontální poloze [2,11].
• Extrémně selektivní stravování (Picky Eating): Ačkoliv se to jeví jako „psychický“ problém, úzký výběr potravin je často obranným mechanismem. Dítě intuitivně vynechává potraviny, které mu způsobují potíže, čímž však ochuzuje svůj mikrobiom o vlákninu. Vzniká deficit klíčových bakterií, jako je Faecalibacterium prausnitzii, které chrání střevo [12,14].

Tento fyzický diskomfort drží dítě v neustálém stavu „stresu“. Pokud však dokážeme stabilizovat trávení a ulevit dítěti od fyzické bolesti, otevíráme mu cestu k efektivnější práci s logopedem či speciálním pedagogem.

Obr. 2: Osa mozek–střevo–mikrobiom hraje důležitou roli při poruchách autistického spektra. Ve střevním mikrobiomu typicky se vyvíjejících dětí existují rozdíly ve srovnání s dětmi s poruchou autistického spektra. Tyto změny v mikrobiální komunitě jsou však ovlivněny rozdíly ve stravování, léčebných režimech, zdravotních komorbiditách, geografické poloze a akutních i chronických gastrointestinálních symptomech. Kromě toho je osa mozek–střevo–mikrobiom obousměrná, pokud jde o změny ve střevě (gastrointestinální symptomy a mikrobiální profil) i v chování. *GI: gastrointestinální* (upraveno podle citace 11).

Při našich analýzách mikrobiomu u pacientů s PAS v iProbio opakovaně pozorujeme i fenomén nízké diverzity prospěšných střevních bakterií. Střevo těchto dětí připomíná monokulturu, kde chybí klíčoví „ochránci“ a převažují oportunní patogeny. Tento biologický stav přímo koreluje s mírou gastrointestinálního (GI) diskomfortu, který podle studií postihuje až 70 % populace s PAS [5].

Obr. 3: Úloha narušené střevní mikrobioty a syndromu propustného střeva v etiologii autistických znaků. Snížené množství probiotických bakterií spolu s nadměrným růstem patogenních bakterií a akumulací jejich toxických metabolitů může indukovat syndrom propustného střeva, uvolňování prozánětlivých cytokinů a rozvoj autistických znaků prostřednictvím osy střevo–mozek.

Naše hypotéza je jasná: stabilizací střevního prostředí můžeme snížit fyziologický stres dítěte, čímž vytvoříme prostor pro lepší pokrok v terapiích a klidnější rodinný život.

Strategický přístup: Proč cílená prebiotika?

V současnosti je trh zaplaven probiotiky, tedy živými bakteriálními kulturami. Přestože mají své místo, v iProbio volíme strategičtější a udržitelnější přístup – cílenou prebiotickou modulaci. Prebiotika jsou selektivně fermentované složky, které slouží jako „vysoce energetické palivo“ pro prospěšné bakterie, jež dítě již ve svém střevě má, ale jsou oslabené nebo se vyskytují v nízkém počtu [6].

Tento přístup je důležitý zejména u dětí s PAS, jejichž mikrobiom je často velmi citlivý na náhlé změny. Namísto masivního dodávání cizích kmenů se snažíme kultivovat vlastní, unikátní ekosystém dítěte. Produkt POWERbiom+® jsme navrhli tak, aby kombinoval dvě nejlépe prozkoumané složky v této oblasti: cílené GOS a extrakt ze zlatého kiwi.

Vědecký pilíř 1: Galaktooligosacharidy (GOS)

GOS patří mezi nejlépe zdokumentovaná prebiotika. Jejich struktura je unikátní v tom, že nejsou rozloženy v žaludku ani v tenkém střevě, ale dostávají se až do tlustého střeva, kde selektivně vyživují bifidobakterie [6].

Více než 100 vědeckých publikací potvrzuje, že vhodně zvolené GOS dokážou prokazatelně snížit míru nadýmání, zlepšit konzistenci stolice a modulovat imunitní odpověď hostitele. U dětí s PAS, které trpí selektivním stravováním, působí GOS jako stabilizační prvek, jenž pomáhá předcházet chronické zácpě – jednomu z největších zdrojů fyzického nepohodlí [7, 8].

Vědecký pilíř 2: Síla zlatého kiwi

Druhou klíčovou složkou je prášek z celého zlatého kiwi (odrůda Gold3). Tato složka cílí na jednu z nejdůležitějších bakterií v našem těle – Faecalibacterium prausnitzii [8].

Vědecké studie ukázaly, že děti s PAS mají často signifikantně snížené hladiny této bakterie, která je známá svými protizánětlivými účinky a produkcí butyrátu. Ten vyživuje buňky střevní sliznice a udržuje jejich integritu [9, 10].

Naše studie: Zveme vaše dítě do světa vědy

Společnost iProbio jsme založili s cílem aplikovat nejnovější poznatky vědy a výzkumu do produktů, které skutečně fungují a pomáhají lidem s jejich zdravotními obtížemi. Jejich prodej nám zároveň umožňuje financovat naše mezinárodní výzkumné a vývojové spolupráce a studie. Naším posláním je posouvat hranice poznání. Proto spouštíme studii zaměřenou na monitorování vlivu cílené prebiotické výživy POWERbiom+® na kvalitu života dětí a dospívajících s PAS.

Koho hledáme?

• Děti a dospívající s diagnózou PAS a jejich rodiny, které jsou ochotny sledovat změny a pravidelně vyplňovat jednoduché dotazníky.

Co účast ve studii zahrnuje?

• Dvouměsíční podporu: Po celou dobu trvání studie (8 týdnů) bude mít účastník plně zajištěnou cílenou prebiotickou výživu POWERbiom+®.
• Monitoring zdraví: Prostřednictvím intuitivních online dotazníků budeme společně sledovat změny v trávení a celkové pohodě vašeho dítěte.
• Bonus za spolupráci: Jako poděkování za váš čas a pečlivé vyplňování dotazníků získáte po ukončení studie zvýhodnění ve výši 30 % na další nákup našich produktů z řady cílených prebiotik a probiotik.

Jak se můžete zapojit?

Proces účasti jsme navrhli tak, aby byl pro vaši rodinu co nejjednodušší a minimálně zatěžující. Pokud máte zájem stát se součástí tohoto důležitého výzkumu, stačí udělat první krok:

1. Napište nám: Pošlete e-mail na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy uveďte „Studie PAS“ a do textu prosím napište své kontaktní údaje (jméno, adresu a telefonní číslo) a počet dětí, které byste chtěli do studie zapojit.
2. Zavolejte nám: Pokud preferujete osobní kontakt nebo máte doplňující otázky, jsme vám k dispozici na čísle +421 904 858 674.
3. Působnost: Do studie velmi rádi přijmeme také zájemce ze Slovenské i České republiky, protože naším cílem je získat co nejširší spektrum dat z celého regionu.

Po obdržení vaší zprávy se vám ozve naše koordinátorka Lucia Pavelková, která s vámi projde detaily, ověří vhodnost zařazení dítěte do studie a vysvětlí další kroky. Po úspěšné konzultaci a zařazení do studie vám bezodkladně odešleme kompletní dávku POWERbiom+® na celé dva měsíce trvání studie. Společně s balením obdržíte také přesné instrukce k dávkování a harmonogram vyplňování dotazníků.

O co ve studii jde? Nejedná se o klinické hodnocení léčiv, ale o sledování nutriční intervence v domácím prostředí prostřednictvím vhodně zvolených otázek v dotazníku. Chceme zjistit, jak pravidelné užívání cílených prebiotik ovlivní:

1. Frekvenci a konzistenci stolice (eliminaci zácpy a průjmů).
2. Míru nadýmání a křečí v bříšku, které často vedou k nočnímu buzení.
3. Celkovou subjektivní pohodu dítěte, kterou dokáže nejlépe zhodnotit právě rodič [12].

Studie bude trvat 2 měsíce a je navržena tak, aby byla pro rodinu co nejméně zatěžující. POWERbiom+® má formu jemného prášku s neutrální až mírně nasládlou chutí, což je klíčové pro děti se senzorickou přecitlivělostí, které často odmítají léky či sirupy [13].

Odbornost prověřená časem: iProbio a prof. Babinská

Naše připravovaná studie není izolovaným pokusem, ale vyvrcholením našeho dlouhodobého odborného zájmu o tuto problematiku. Dlouhodobě a aktivně spolupracujeme s předními odborníky, mezi něž patří i prof. MUDr. Katarína Babinská, PhD., MSc., slovenská kapacita v oblasti medicínského výzkumu autismu.

Společně s paní docentkou jsme připravili také odborný webinář, ve kterém jsme analyzovali propojení stravy, mikrobiomu a PAS. Právě poznatky získané z těchto odborných spoluprací a z analýz stovek vzorků mikrobiomu v iProbio nám umožnily navrhnout studii tak, aby byla pro rodiny smysluplná a zároveň vědecky přínosná [13, 14].

Společně za lepší kvalitu života 

Výsledky této studie pro nás v iProbio budou závazkem. Odborně je zpracujeme, statisticky vyhodnotíme a následně interpretujeme odborné i laické veřejnosti. Věříme, že data, která získáme, pomohou nejen účastníkům studie, ale celému systému podpory pro osoby s PAS v České republice i na Slovensku. 

Chceme přispět k tomu, aby se o trávení u dětí s autismem přestalo mluvit jako o „vedlejším efektu“ a aby se o něm začalo uvažovat jako o jednom ze základních pilířů péče. Protože pokud zklidníme trávení, snížíme biologický stres organismu a otevřeme dítěti dveře k lepší koncentraci, kvalitnějšímu spánku a větší radosti ze života [14, 15]. 

Pokud vás toto téma zajímá do hloubky, doporučujeme podívat se také na náš zmiňovaný webinář s prof. Babinskou v našem blogovém archivu. Společně můžeme dokázat, že věda a lidskost kráčejí ruku v ruce [15]. 

FAQ: Často kladené otázky o trávení a poruchách autistického spektra (PAS)

Reference a zdroje: 

[1] Lord, C., et al. (2020). Porucha autistického spektra. The Lancet, 395. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7398158/ 

[2] Mazefsky, C. A., et al. (2013). Role regulace emocí u poruch autistického spektra RH: Emotion Regulation in ASD. J. Am. Acad. Child Adolesc. Psychiatry. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3719386/

[3] Cryan, J. F., & Mazmanian, S. K. (2022). Osa mikrobiota–mozek: kontext a příčinnost. Science. 376(6596):938-939. https://www.science.org/doi/10.1126/science.abo4442

[4] Vuong, H. E., & Hsiao, E. Y. (2017). Nové role střevního mikrobiomu u poruch autistického spektra. Biol Psychiatry. 1;81(5):411-423. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5285286/

[5] McElhanon, B. O., et al. (2014). Gastrointestinální příznaky u poruch autistického spektra: meta-analýza. Pediatrics. 133(5):872-83. https://publications.aap.org/pediatrics/article-abstract/133/5/872/81578/Gastrointestinal-Symptoms-in-Autism-Spectrum?redirectedFrom=fulltext

[6] Gibson, G. R., et al. (2017). Prohlášení konsensu ISAPP o prebiotikách. Nature Reviews. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28611480/

[7] Grimaldi, R., et al. (2018). Studie prebiotické intervence u dětí s poruchami autistického spektra (ASD). Microbiome.6(1):133. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6091020/

[8] McKeen, S., et al. (2025). Livaux® a F. prausnitzii. Bioactive Carbohydrates and Dietary Fibre. shorturl.at/vHBSb

[9] Sokol, H., et al. (2008). Faecalibacterium prausnitzii je protizánětlivá komensální bakterie identifikovaná analýzou střevní mikrobioty pacientů s Crohnovou chorobou. Proc Natl Acad Sci U S A.8;105(43):16731-6. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2575488/

[10] Livaux® Clinical Science Summary (2023). Anagenix Technical Review. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2212619825000026

[11] Saurman, V. et al. (2020). Porucha autistického spektra jako porucha osy mozek–střevo–mikrobiom. Dig Dis Sci. 2020 Mar;65(3):818-828. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7580230/

[12] Valenzuela-Zamora AF. et al. (2022). Selektivita stravy a její souvislosti s gastrointestinálními poruchami u dětí s poruchami autistického spektra. Nutrients. 27;14(13):2660 https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9268444/

[13] Cermak, S. A., et al. (2010). Selektivita stravy a citlivost na podněty u dětí s poruchami autistického spektra. J Am Diet Assoc. 2010 Feb;110(2):238-46. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3601920/

[14] Kang, D.S., et al. (2017). Terapie přenosem mikrobioty mění střevní ekosystém a zlepšuje gastrointestinální a autistické příznaky: otevřená studie. Microbiome. 2017 Jan 23;5(1):10. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5264285/

[15] iProbio Blog (2023). Zoom webinář s doc. Babinskou: Autismus, strava a mikrobióm. https://www.iprobio.sk/blog/zoom-webinar-s-doc-mudr-katarinou-babinskou-phd-msc-autizmus-strava-a-mikrobiom