Probiotika, prebiotika, postbiotika, psychobiotika… kdy už bude těch „-biotik“ dost?

Zkuste si dnes projít regál s doplňky pro trávení nebo imunitu. Probiotika, prebiotika, synbiotika, postbiotika, psychobiotika, parabiotika, „precizní“ probiotika, „probiotika nové generace“. Ještě před několika lety jste slýchali dva nebo tři pojmy. Dnes jsou jich desítky a každý měsíc přibývá další.

Na první pohled to vypadá jako rychlý pokrok vědy. Ve skutečnosti je to něco jiného: slovník roste rychleji než důkazy. A právě v tom spočívá problém, který by měl zajímat každého, kdo si chce vybírat doplněk rozumně, a ne podle toho, která nálepka zní nejvědečtěji.

Proč vznikají stále nová „-biotika“

Přípona „-biotikum“ se stala marketingovým nástrojem. Funguje jako pečeť důvěryhodnosti: když k něčemu přidáte „-biotikum“, najednou to zní jako zavedená, klinicky ověřená kategorie. Vzbuzuje to dojem, že za produktem stojí roky výzkumu a jasný mechanismus účinku.

Jenže název a důkaz nejsou totéž. Vymyslet nový pojem trvá hodinu. Prokázat, že daná kategorie skutečně přináší měřitelný přínos pro zdraví, trvá roky studií. A právě tady se tyto dvě roviny rozcházejí. Pojmů přibývá rychleji, než vznikají data, která by jim dávala skutečný obsah.

Definiční inflace: když z podmínky zůstane jen nálepka

Původní odborné definice byly přísné. Aby se něco mohlo nazývat probiotikem, muselo být prokázáno, že v dostatečném množství přináší konkrétní zdravotní přínos. Tato podmínka – prokázaný přínos – byla jádrem celé definice.

Na obalech produktů se však tato podmínka často někam vytrácí. Zůstane jen líbivé slovo. To, že produkt nazvete „psychobiotikum“, samo o sobě nedokazuje, že ovlivňuje vaši náladu. To, že na krabičce svítí „postbiotikum“, nevypovídá nic o tom, zda a jak vám skutečně pomůže. Název se stal příslibem, který se nikdo nezavázal splnit.

Psychobiotika: skutečný výzkum, předčasná nálepka

Osa mezi střevem a mozkem (tzv. gut-brain axis) je zcela legitimní a fascinující oblast výzkumu. Skutečně existuje a vědci ji seriózně zkoumají. Problémem není samotný výzkum – problémem je rychlost, s jakou se z prvních předběžných zjištění stala marketingová kategorie.

Když z laboratorního signálu uděláte slovo na obalu, předběhnete samotnou vědu. Spotřebitel si přečte „psychobiotikum“ a očekává účinek, který zatím není spolehlivě doložen. Nálepka tak neprodává důkaz, ale pomáhá prodávat produkt.

Postbiotika vs. parabiotika: nové slovo, téměř stejný obsah

Některé pojmy se navíc překrývají natolik, že je dokáže rozlišit jen málokdo. Postbiotika i parabiotika v zásadě popisují podobné přípravky založené na neživých mikroorganismech nebo jejich složkách. Dva názvy pro velmi podobnou věc nejsou známkou pokroku, ale spíše toho, že se terminologie množí sama od sebe, nikoli proto, že by za každým pojmem stála nová, samostatně ověřená realita.

Synbiotika: „zabalené společně“ ještě neznamená „spolupracující“

Synbiotikum má být promyšlenou kombinací bakterií a vlákniny, která funguje lépe společně než odděleně. Je to hezká myšlenka. Jenže to, že dvě složky vložíte do jedné kapsle, automaticky nezaručuje, že se vzájemně podporují. Mnoho produktů jednoduše společně zabalí komponenty, jejichž součinnost nikdo neprokázal, a prodává je jako synergii.

Otázky, na které by měl umět odpovědět každý seriózní doplněk

Pokud chcete proniknout marketingovou mlhou, neptejte se, o jaké „-biotikum“ jde. Ptejte se na konkrétní věci, které nelze obejít líbivou nálepkou:

• Jaký konkrétní kmen? Nestačí znát druh bakterie – většina rozdílů se odehrává právě na úrovni kmene.

• V jakém množství? A je toto množství živé v okamžiku, kdy se produkt dostane k vám, nebo jen v den výroby?

• Pro koho? Na jaké skupině lidí byl přípravek zkoumán a patříte do této skupiny i vy?

• S jakým měřitelným výsledkem? Co přesně se zlepšilo, o kolik a jak dlouho účinek přetrvával?

• Je to opakovatelné? Potvrdila výsledky více než jedna studie?

Pokud na tyto otázky neexistuje jasná odpověď, žádné hezké slovo na obalu ji nenahradí.

Řešení je nudné – a právě proto funguje

Skutečná důvěryhodnost nepotřebuje nová slova. Potřebuje transparentní, místy až nudný popis: jaký organismus, jaký kmen, jaká dávka, jak se vyrábí, na kom byl testován, co se měřilo, jaký byl účinek a jak dlouho přetrvával.

Je to méně atraktivní než „revoluční psychobiotikum nové generace“. Je to však jediné, co dělá z doplňku něco víc než jen marketingovou kategorii. Pokrok se neprokazuje vymýšlením nových názvů – prokazuje se daty.

Jak k tomu přistupujeme v iProbio

V iProbio stavíme právě na těchto „nudných“ otázkách. Vycházíme z více než 40 let výzkumu mikrobiomu a místo honby za novými módními pojmy se soustředíme na to, co skutečně rozhoduje: správné kmeny, ve správném množství, živé v okamžiku, kdy se dostanou k vám.

Nejsme proti novým pojmům. Jsme pro to, aby každý pojem něco znamenal. Pokud budoucí „-biotikum“ přinese skutečná, opakovaně potvrzená data, rádi jej přijmeme. Do té doby však platí jedno jednoduché pravidlo, které můžete bez obav použít i při hodnocení konkurence: Ukažte data.

Často kladené otázky