Probiotika a prebiotika: K čemu je potřebujeme a jaký je mezi nimi rozdíl?
Pokud se zajímáte o problematiku zdravé výživy, s pojmy probiotika a prebiotika jste se už určitě setkali. K čemu však slouží a jaký je mezi nimi rozdíl?
Střevní mikrobiom je soubor všech mikroorganismů, které žijí ve vašem trávicím traktu a mají velký vliv na celkové zdraví.
Některé z nich jsou prospěšné, jiné jsou však škodlivé. Jejich poměr je u každého z vás jedinečný. Je ale důležité, aby byly tyto bakterie v rovnováze, protože přemnožení škodlivých bakterií způsobuje dysbiózu, s níž se pojí trávicí obtíže, jako například:
- nadýmání,
- průjem,
- zácpa,
- pálení žáhy,
- reflux.
Cesta ke zdravému mikrobiomu
Jelikož mikrobiom tvoří živé organismy, které reagují na změny ve vašem těle, jeho složení můžete naštěstí cíleně upravovat. A zde přichází řada probiotik a prebiotik. Zdraví mikrobiomu můžete podporovat zdravým životním stylem, dostatkem pohybu a spánku, vyváženou stravou bohatou na vlákninu nebo kvalitními probiotickými a prebiotickými doplňky stravy.
Čím se liší probiotika od prebiotik?
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které mohou pomoci vašemu střevnímu mikrobiomu dostat se znovu do rovnováhy. Prebiotika jsou neživé, nestravitelné složky potravin, které slouží jako potrava pro střevní bakterie. V našem střevě plní různé funkce.
Stručně řečeno, probiotika a prebiotika se při podpoře zdraví střev vzájemně doplňují – probiotika osidlují střeva prospěšnými bakteriemi, zatímco prebiotika poskytují potřebné živiny pro rozvoj těchto bakterií.
Co jsou to probiotika?
Probiotika jsou živé mikroorganismy podobné těm, které žijí ve vašich střevách. Jedná se o živé bakterie a kvasinky, které pokud užijete v správné dávce, mají konkrétní prospěšný efekt na vaše zdraví.
Často je označujeme také jako „dobré“ bakterie, protože zlepšují funkci mikrobiomu. Probiotika:
- zlepšují trávení a imunitu,
- pomáhají udržet rovnováhu v mikrobiomu,
- předcházejí trávicím obtížím.
Nedokážou však natrvalo kolonizovat střeva, pokud přerušíte jejich příjem.
Fermentované potraviny jako jogurty, kysané zelí či kefír obsahují množství „dobrých“ bakterií a je důležité je zařadit do pestré stravy. Tyto bakterie však nejsou probiotika a žaludek nedovolí, aby se dostaly živé do střeva, protože tělo využívá kyselé prostředí žaludku k obraně před živými bakteriemi.
Požadovaný efekt vám však mohou přinést probiotika enkapsulovaná v kapslích. Ty se totiž rozpouští až po průchodu žaludkem ve střevě a obsahují přesně definovanou dávku konkrétního kmene s konkrétním efektem na vaše zdraví.
Právě proto jsou dobrou volbou doplňky stravy, které vám pomohou podpořit nejen zdraví vašeho mikrobiomu, ale i celého organismu.
Jaká probiotika známe?
Existuje mnoho probiotických kmenů, přičemž každý z nich má rozdílné vlastnosti a funkce. Nejběžnější probiotické bakterie patří do rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, jejichž různé kmeny jsou často součástí běžně dostupných probiotik.
Jednotlivé kmeny však nemají stejný efekt na vaše zdraví. Pokud dlouhodobě trpíte zdravotními obtížemi či nerovnováhou mikrobiomu, vybírejte probiotika opatrně.
Výrobci kvalitních probiotických přípravků uvádějí indikace, kontraindikace, jakož i celá názvy probiotických kmenů, které používají.
Je důležité zajímat se o složení těchto výrobků a účinky kmenů, které obsahují, protože špatně zvolené kmeny nemusí v organismu účinkovat.
V některých případech, jako například při celiakii či histaminové intoleranci, vám špatně zvolené probiotika dokonce mohou uškodit, protože mohou obsahovat kmeny, které produkují histamin.
Máte-li citlivé trávení, doporučujeme vám sáhnout po probiotikách HIT na Trávení+®, která jsme vyvinuli právě pro tyto osoby.
Co jsou prebiotika?
Kromě probiotik můžete pro podporu vašeho mikrobiomu využít také prebiotika. Jedná se v podstatě o vlákninu a další složky potravy, jako například flavonoidy, oligosacharidy mateřského mléka a podobně, které slouží jako potrava pro „dobré“ bakterie ve vašem mikrobiomu.
Tyto složky jsou pro váš trávicí trakt nestravitelné, což znamená, že žaludkem pouze projdou, až se nakonec dostanou do střev, kde se stanou potravou pro probiotické bakterie.
Prebiotika:
- podporují rozmnožování probiotických bakterií,
- posilují střevní stěnu,
- zmírňují trávicí obtíže.
Dostatek vlákniny je důležitý nejen proto, že podporuje zdravé trávení, ale zároveň je nezbytný pro metabolismus tuků a glukózy a pomáhá chránit tělo proti zánětům.
Pokud tělo nemá dostatek vlákniny, „dobré“ bakterie umírají hlady a na jejich místo se dostávají ty škodlivé, které se živí například cukrem. To může narušit rovnováhu vašeho mikrobiomu a způsobit dysbiózu.
Západní strava je chudá na vlákninu, proto je důležité stravovat se vyváženě a jíst dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin.
Mezi zeleninu s nejvyšším obsahem vlákniny patří artyčoky, růžičková kapusta, brokolice, květák či mrkev. Z ovoce jsou to jablka, pomeranče, banány, maliny a jahody.
Pokud nedokážete zajistit dostatečný příjem vlákniny ze stravy, můžete sáhnout také po prebiotických přípravcích, které pomohou obnovit rovnováhu vašeho mikrobiomu.
Takové přípravky většinou obsahují:
- inulin,
- fruktooligosacharidy (FOS),
- galaktooligosacharidy (GOS),
- oligosacharidy mateřského mléka (HMO).
Inulin a FOS se nejčastěji získávají z kořene čekanky, topinamburu, modré agáve či banánů. GOS jsou obsaženy v luštěninách jako sója, čočka či cizrna, stejně tak v kravském mléce, HMO se získávají z mateřského mléka.
Naše cílená prebiotika Mikrobióm+® podporují růst konkrétních kmenů bakterií a tvorbu protizánětlivého butyrátu, který zlepšuje slizniční imunitu, vyživuje střevní výstelku a zabraňuje průchodnosti střev.
Navíc neobsahuje laktózu, vlákninu ani lepek, a proto je vhodný také pro vegany, celiaky, osoby s laktózovou či histaminovou intolerancí, syndromem dráždivého střeva IBS a střevními záněty IBD.
Na závěr
Probiotika a prebiotika přispívají k celkovému zdraví i lepšímu trávení. Nedokážou však dělat zázraky, proto nesmíte zapomínat na zdravý životní styl, vhodnou stravu a dostatek pohybu. Také nemohou nahradit lékařskou léčbu závažných trávicích poruch.
Zdroj:
