Vaginální mikrobiom je křehký, ale pro zdraví žen mimořádně důležitý ekosystém. Je-li v rovnováze, chrání vás prospěšné bakterie před infekcemi. Pokud je však narušen, mohou se objevit výtoky, pálení nebo opakované kvasinkové infekce. Zajímá vás, co všechno ovlivňuje zdraví vaginálního mikrobiomu a jak ho udržet v rovnováze? Jste na správném místě – přinášíme vám podrobné a odborné informace, které vám pomohou lépe porozumět tomuto křehkému systému.

Proč se zajímat o vaginální mikrobiom?

Statistiky hovoří jasně – až 75 % žen zažije alespoň jednou v životě kvasinkovou infekci a přibližně polovina z nich se potýká s opakovanými recidivami (Pino et al., 2023). Časté infekce, výtoky, pálení nebo nepříjemné pocity se mohou stát chronickým problémem – pokud se neřeší jejich skutečná příčina.

Zdraví pochvy není jen otázkou správné hygieny nebo občasné návštěvy gynekologa. Jedná se o složitý a precizně vyvážený ekosystém, jehož stav může výrazně ovlivnit pohodlí ženy, její sebevědomí i kvalitu života. Klíčovou ochrannou roli v tomto ekosystému hraje vaginální mikrobiom – soubor mikroorganismů, zejména bakterií, které přirozeně osidlují pochvu a chrání ji před patogeny.

Co je vaginální mikrobiom?

Vaginální mikrobiom je komplexní soubor mikroorganismů, které přirozeně osidlují ženskou vagínu. Na rozdíl od střevního mikrobiomu, který je velmi rozmanitý, má vaginální mikrobiom nízkou diverzitu. U žen v reprodukčním věku obecně dominují bakterie rodu Lactobacillus (Ravel et al., 2011).

Úkolem těchto bakterií je udržovat kyselé pH pochvy, čímž chrání před patogenními mikroorganismy. Bakterie produkují kyselinu mléčnou, peroxid vodíku a další antimikrobiální látky, které zpomalují růst škodlivých mikroorganismů. Snížení počtu těchto prospěšných bakterií může vést k dysbióze – narušení přirozené rovnováhy bakterií – což zvyšuje riziko infekcí, jako je bakteriální vaginóza, kvasinkové infekce nebo pohlavně přenosné infekce.

Proč jsou bakterie rodu Lactobacillus tak důležité?

Tyto „přátelské bakterie“ mají několik ochranných funkcí:

• produkují mléčnou kyselinu, která udržuje pH v pochvě v rozmezí 3,8 až 4,5, čímž vytváří nepříznivé prostředí pro patogenní bakterie a kvasinky,
• některé druhy (např. L. crispatus, L. jensenii) produkují také peroxid vodíku (H₂O₂) a bakteriociny – přírodní látky s antimikrobiálním účinkem,
• aktivně se podílejí na regulaci imunity a udržování zdravé vaginální sliznice (Kwon & Lee, 2022).

Co se stane, když je rovnováha narušena?

Pokud dojde k úbytku laktobacilů (např. po antibiotické léčbě, při hormonálních výkyvech, nadměrné hygieně nebo stresu), vzniká stav zvaný vaginální dysbióza. V takovém prostředí se mohou přemnožit nežádoucí mikroorganismy, jako jsou:

• Gardnerella vaginalis – hlavní původce bakteriální vaginózy (BV),
• Candida albicans – kvasinka zodpovědná za vaginální mykózy,
• Chlamydia trachomatis, Trichomonas vaginalis – pohlavně přenosné patogeny.

Dysbióza může probíhat i bez viditelných příznaků, ale přesto zvyšuje riziko různých zdravotních potíží – například zánětů, infekcí močových cest nebo dokonce předčasného porodu. V jiných případech se může projevit nepříjemným zápachem, výtokem, svěděním nebo celkovým nepohodlím v intimní oblasti (Ravel et al., 2011; Kwon & Lee, 2022).

Hormony, pH a zdraví pochvy: Jak to spolu souvisí?

Prostředí v pochvě není neměnné, naopak je velmi dynamické a mění se během celého života ženy. Zdraví pochvy závisí nejen na správné hygieně, ale především na rovnováze vaginálního mikrobiomu, který v ideálním případě plní funkci ochránce před infekcemi. Klíčovým faktorem pro udržení této rovnováhy jsou ženské hormony, zejména estrogen.

Když je hladina estrogenu na optimální úrovni (například během reprodukčního věku), podporuje tvorbu glykogenu ve vaginálním epitelu. Tento glykogen slouží jako potrava pro prospěšné bakterie – především laktobacily, které následně produkují kyselinu mléčnou. Ta udržuje pH v pochvě v kyselém rozmezí (3,8–4,5), což brání přemnožení škodlivých bakterií a kvasinek. Tento přirozený obranný mechanismus hraje klíčovou roli při udržování rovnováhy ve vaginálním mikrobiomu a zároveň působí jako účinná prevence proti vzniku různých zánětů a infekcí. 

Co se stane, když hladina estrogenu klesne?

Pokud hladina estrogenu klesne (např. v období menopauzy, během kojení nebo v důsledku užívání některých typů antikoncepce), produkce glykogenu se sníží. Tím se oslabí obranyschopnost vaginálního prostředí, zvýší se pH a může dojít k vaginální dysbióze – tedy nerovnováze mezi „dobrými“ a „špatnými“ bakteriemi. Výsledkem mohou být častější záněty, infekce, suchost nebo nepohodlí.

Menopauza: Hormonální ticho a cesta k nové rovnováze

Období menopauzy se někdy obrazně označuje jako hormonální ticho – hladiny estrogenu se výrazně sníží a tělo vstupuje do nové hormonální rovnováhy. Menopauza představuje významný milník v životě ženy, který přináší komplexní změny – i v oblasti intimního zdraví. S poklesem estrogenu přicházejí konkrétní projevy, jako je suchost pochvy, svědění, pálení, častější infekce nebo snížená elasticita tkáně. Tyto příznaky souvisejí se sníženou produkcí glykogenu a následným úbytkem laktobacilů, což vede ke zvýšení pH pochvy a narušení mikrobioty.

Ačkoli hormonální změny jsou přirozenou součástí menopauzy, existují látky, které mohou přispět k podpoře přirozené rovnováhy a zmírnění některých projevů. Jednou z nich je oleuropein – polyfenol nacházející se v listech olivovníku (Olea europaea), známý zejména pro své protizánětlivé, antioxidační a antimikrobiální účinky.

Podle studie Qabaha et al. (2017) oleuropein významně snižuje zánětlivé markery a má imunomodulační účinek. V jiné přehledové studii Omar (2010) popisuje jeho široké farmakologické působení, včetně schopnosti chránit buňky před škodlivými látkami (volnými radikály) a potlačovat růst škodlivých mikroorganismů.

Tyto vlastnosti mohou být potenciálně prospěšné i v období menopauzy, kdy je přirozená obranyschopnost sliznic oslabena. Ačkoli přímé klinické důkazy o účinku oleuropeinu na vaginální tkáň během menopauzy chybí, jeho známé protizánětlivé a antimikrobiální vlastnosti z něj činí perspektivní složku pro podporu intimního zdraví – například jako součást doplňků stravy nebo lokální péče.

Oleuropein tak představuje slibného pomocníka v podpoře intimního zdraví během menopauzy – zejména jako součást komplexní péče, která respektuje měnící se potřeby ženského těla.

Když hormony rozvíří vody: Jak PMS ovlivňuje intimní rovnováhu?

Hormonální výkyvy před menstruací mají výrazný vliv nejen na náladu, ale i na vaginální zdraví. Během druhé poloviny menstruačního cyklu, zejména v období před menstruací, dochází k poklesu hladiny estrogenu, což může ovlivnit složení vaginální mikroflóry i hodnoty vaginálního pH. Tento jemný posun v rovnováze některé ženy pociťují jako zvýšený výtok, podráždění nebo nepohodlí v intimní oblasti. V rámci komplexního přístupu k PMS proto hraje podpora mikrobioty významnou roli.

Kromě samotného mikrobiomu hraje v intimním zdraví žen velkou roli také celková hormonální rovnováha a psychická pohoda. Během menstruačního cyklu, ale i během menopauzy nebo stresových období, může docházet k výkyvům nálady, podrážděnosti a napětí, které souvisejí s hormonálními změnami.

Jednou z přírodních látek, která může v tomto období přinést úlevu, je šafrán (Crocus sativus L.) – známý pro své přirozeně uklidňující účinky. Klinické studie ukazují, že šafrán může přispívat ke zlepšení nálady, zmírnění předmenstruačních příznaků a podpoře psychické odolnosti.

Duševní pohoda přitom není oddělena od tělesného zdraví – je úzce propojena také s rovnováhou střevního a vaginálního mikrobiomu. Právě stres a hormonální výkyvy mohou tuto rovnováhu narušit (Agha-Hosseini et al., 2008; Hausenblas et al., 2013).

Díky obsahu šafránu přináší LADYbiom+® komplexnější přístup k ženskému zdraví – nejen podporu vaginálního mikrobiomu, ale také psychickou pohodu během hormonálních výkyvů.

Chci LADYbiom+®

Proč je vaginální mikrobiom klíčem k ženskému zdraví a jak ho udržet v rovnováze?

Vaginální mikrobiom je jako tichý strážce ženského zdraví. Tvoří ho komplexní komunita mikroorganismů, především prospěšných laktobacilů, které udržují přirozené pH v pochvě, chrání před infekcemi a podporují celkovou gynekologickou rovnováhu. Pokud je však tato rovnováha narušena, následky se dostaví velmi rychle – nepříjemný zápach, opakované infekce, záněty nebo dokonce problémy s plodností.

Co narušuje vaginální mikrobiom?

Bohužel, mikrobiom je velmi citlivý a jeho stabilitu může ovlivnit řada faktorů – často i ty, které považujeme za součást běžné rutiny. Podívejme se na nejčastější „narušitele“:

• Antibiotika – i když jsou účinná proti bakteriálním infekcím, často ničí i dobré bakterie, včetně těch, které chrání vagínu.
• Hormonální výkyvy – menstruace, těhotenství, kojení, menopauza nebo dokonce antikoncepce mění hladinu estrogenu, který ovlivňuje tvorbu glykogenu – hlavního „paliva“ pro laktobacily.
• Intimní hygiena – nadměrná nebo nevhodná hygiena, výplachy, parfémované produkty a agresivní mýdla mohou narušit přirozenou mikroflóru.
• Životní styl – faktory jako stres, nedostatek spánku, syntetické spodní prádlo, zpracované potraviny, nízký příjem probiotik a vlákniny oslabují obranyschopnost organismu i mikrobiomu.

Co se děje při narušení vaginální mikrobioty?

Snížení počtu laktobacilů, k němuž může dojít například po antibiotické léčbě, hormonálních změnách, stresu nebo nesprávné hygieně, často vede k dysbióze – nerovnováze vaginální mikrobioty. Tento stav narušuje rovnováhu mikrobiální populace v pochvě a vytváří příznivé podmínky pro přemnožení nežádoucích mikroorganismů (Gardnerella vaginalis, Candida albicans atd.).

Optimalizace vaginálního mikrobiomu je klíčová pro každou ženu, která chce předcházet opakovaným infekcím, podporovat své intimní zdraví a zachovat přirozenou rovnováhu mikrobioty.

Jaké jsou konkrétní projevy vaginální dysbiózy?

Mezi hlavní příznaky vaginální dysbiózy patří zvýšený výtok s charakteristickým zápachem, který se zhoršuje po pohlavním styku nebo menstruaci. Dále se objevuje svědění, pálení a podráždění sliznice, které mohou negativně ovlivnit kvalitu života ženy.

Musí být dysbióza vždy symptomatická?

Přestože právě výše uvedené příznaky jsou často prvním podnětem k vyhledání lékařské pomoci, dysbióza nemusí být vždy symptomatická (Verstraelen & Swidsinski, 2019). Asymptomatická vaginální dysbióza představuje skrytý problém, který může zvýšit riziko rozvoje zánětlivých stavů, sexuálně přenosných infekcí a komplikací v těhotenství.

Jak zjistím, že trpím vaginální dysbiózou?

Diagnostika vaginální dysbiózy není založena výhradně na klinických příznacích, protože asymptomatické formy jsou běžné. Pro přesnou detekci se v medicíně používají mikrobiologické metody, včetně mikroskopického vyšetření vaginálního sekretu podle Nugentovy stupnice, jakož i molekulární techniky, jako je PCR nebo sekvenování 16S rRNA (Onderdonk et al., 2016).

Probiotika jako prevence vaginální dysbiózy: ano nebo ne?

Při čtení tohoto článku vás pravděpodobně napadla otázka: „Je užívání probiotik nutné, i když nemám žádné příznaky?“

Prevence vaginální dysbiózy hraje zásadní roli v udržování rovnováhy vaginálního prostředí a minimalizaci rizika intimních infekcí. Je důležité si uvědomit, že vaginální dysbióza nemusí být vždy doprovázena zřetelnými příznaky. Právě asymptomatická forma představuje výzvu pro včasnou diagnostiku i cílenou léčbu.

Dalším důvodem, proč se zaměřit na prevenci, je skutečnost, že mnoho žen nemá přístup k pravidelným nebo specializovaným gynekologickým vyšetřením, která by mohla odhalit poruchu rovnováhy ve vaginálním mikrobiomu. V takových případech může být užívání probiotik účinnou a smysluplnou preventivní strategií (MacPhee et al., 2010).

Probiotika – zejména ta, která obsahují kmeny rodu Lactobacillus spp. – mohou pomoci obnovit a udržet rovnováhu vaginálního prostředí. Řada klinických studií poukazuje na jejich schopnost snižovat riziko bakteriální vaginózy, mykóz a dalších infekcí i u žen, které nepociťují žádné příznaky (MacPhee et al., 2010; Rapisarda et al., 2023; Saxelin et al., 2005).

Význam prevence ještě více podtrhuje skutečnost, že i asymptomatická dysbióza může mít závažné důsledky, jako je zvýšená náchylnost k pohlavně přenosným chorobám, zánětlivým onemocněním pánve nebo komplikacím v těhotenství.

Jak podpořit rovnováhu vaginálního mikrobiomu?

Dobrou zprávou je, že rovnováhu mikrobiomu lze cíleně podporovat:

• Doplňte stravu o kvalitní probiotika a prebiotika.
• Vyberte si jemnou, neparfémovanou intimní kosmetiku bez agresivních čisticích látek.
• Vyhýbejte se častému nošení syntetického spodního prádla a upřednostňujte prodyšné bavlněné materiály.
• Minimalizujte stres, dopřejte si kvalitní spánek a podporujte imunitu.

Chci cílená probiotika

Úloha konkrétnych bakteriálnych kmeňov vo vaginálnom zdraví: „Je každý laktobacil rovnaký?“

Jak jste se již v tomto článku dozvěděli, vaginální mikrobiom zdravých žen je nejčastěji tvořen bakteriemi rodu Lactobacillus. Právě laktobacily jsou známými strážci rovnováhy vaginálního mikrobiomu. Možná vás proto napadlo jednoduché řešení, jak předejít vzniku dysbiózy nebo s ní spojených infekcí: „Tak si ty laktobacily prostě doplním.“ Je to ale opravdu tak jednoduché?

Název laktobacily je pouze obecný název pro skupinu bakterií, které patří do rodu Lactobacillus. Tento rod zahrnuje řadu různých druhů (např. Lacticaseibacillus rhamnosus) a každý druh má několik kmenů (např. Lacticaseibacillus rhamnosus CA15). Konkrétní účinek na zdraví má vždy pouze konkrétní bakteriální kmen, nikoli rod nebo druh – proto je důležité vědět, jaký kmen daný produkt obsahuje (Petrova et al., 2015; Rapisarda et al., 2023).

Některé laktobacily jsou účinnější při kolonizaci sliznic, jiné produkují více kyseliny mléčné, čímž lépe chrání před patogeny. Právě proto záleží nejen na rodu a druhu, ale také na konkrétním kmeni.

Jedním z vědecky zkoumaných kmenů je Lacticaseibacillus rhamnosus CA15, který je sledován pro svou schopnost přirozeně podporovat rovnováhu vaginální mikroflóry, snižovat pH a bránit přemnožení nežádoucích mikroorganismů (Rapisarda et al., 2023). 

Proč právě Lacticaseibacillus rhamnosus CA15?

Lacticaseibacillus rhamnosus CA15 (DSM 33960) patří mezi vědecky nejdetailněji zkoumané probiotické kmeny určené k podpoře vaginálního zdraví. Jedná se o přirozeně se vyskytující kmen izolovaný z vaginální mikroflóry zdravé ženy, který byl vyhodnocen jako bezpečný a účinný při podpoře rovnováhy intimního prostředí (Pino et al., 2022).

Výsledky výzkumů poukazují na jeho víceúrovňový účinek – od přirozené schopnosti kolonizovat sliznici až po podporu lokální imunity. Klíčové účinky tohoto kmene najdete přehledně shrnuty v následujícím schématu (Pino et al., 2022).

Právě tyto vlastnosti byly základem při vývoji produktu LADYbiom+®, ženského probiotika navrženého na podporu vaginálního mikrobiomu v různých fázích života ženy – od PMS až po menopauzu. LADYbiom+® obsahuje laktobacily, které se přirozeně vyskytují ve vaginálním prostředí, a to v pečlivě vybrané formě a koncentraci. 

Základní myšlenkou podpory ženského zdraví je uvědomění si, že rovnováha není luxus, ale základ. Vaginální mikrobiom není jen lékařský pojem – je to pilíř ženského zdraví. Jeho narušení ovlivňuje nejen fyzické pohodlí, ale i sebevědomí, intimitu a reprodukční zdraví.
Péče o mikrobiom není o výjimečných opatřeních, ale o každodenních, vědomých rozhodnutích – jako je například cílené doplňování probiotik určených pro ženy.  

Vaginální mikrobiom očima věku: co se mění a proč? 

Vaginální mikrobiom, komunita mikroorganismů osídlujících vagínu, se v průběhu života ženy přirozeně mění. Nejvýraznějším faktorem těchto změn je hladina estrogenu, která ovlivňuje nejen složení mikrobiomu, ale také stav sliznice, pH prostředí a celkovou obranyschopnost (Ma et al., 2012; (Kwon & Lee, 2022).

Tento mikrobiom hraje důležitou roli při udržování rovnováhy vaginálního prostředí – podílí se na ochraně před patogeny, tvorbě kyselého pH a regulaci lokální imunity (Kwon & Lee, 2022). Jeho stabilita a diverzita se mění nejen v souvislosti s hormonálními cykly, ale také vlivem sexuální aktivity, věku, zdravotního stavu nebo užívání antibiotik a hormonální antikoncepce.

Jak se složení vaginálního mikrobiomu mění s věkem?

1. Novorozenecké období a dětství

Krátce po narození dochází vlivem mateřských hormonů k dočasnému osídlení vagíny druhy Lactobacillus, které však během několika týdnů mizí. V dětství převládá vyšší vaginální pH (6,5–7,5) a rozmanitější bakteriální společenstva. Nízká hladina estrogenu znamená absenci glykogenu, který je klíčový pro růst ochranných laktobacilů.

2. Reprodukční věk

Během puberty stoupá hladina estrogenu, což vede k dozrávání vaginální sliznice a zvýšené tvorbě glykogenu – látky, kterou se živí prospěšné bakterie rodu Lactobacillus. Tyto prospěšné bakterie produkují látky, které pomáhají udržovat kyselé a ochranné prostředí ve vagině (pH kolem 3,5–4,5). Mezi nejčastěji se vyskytující druhy patří například L. crispatus, L. gasseri nebo L. jensenii, které jsou spojovány s vyváženou vaginální mikrobiotou. V této fázi života ženy je mikrobiom nejstabilnější, ale může být ovlivněn cyklickými hormonálními změnami, sexuálním životem, antibiotiky nebo antikoncepcí.

3. Perimenopauza a menopauza

Pokles estrogenu v období menopauzy způsobuje ztenčení vaginální sliznice, úbytek glykogenu a zvýšení pH. Tyto změny vedou ke snížení počtu prospěšných bakterií rodu Lactobacillus a k narušení rovnováhy mikrobiomu. Častěji se začínají vyskytovat bakterie jako Gardnerella vaginalis nebo Atopobium vaginae, které jsou spojovány s bakteriální vaginózou. Změna prostředí ve vagině může zvyšovat riziko zánětů, suchosti, bolesti při pohlavním styku (dyspareunie) a opakovaných infekcí močových cest (Park et al., 2023; Kwon & Lee, 2022).

Rovnováha, kterou si zasloužíte

Zdraví ženy začíná rovnováhou – a vaginální mikrobiom je její neoddělitelnou součástí. Narušení této křehké rovnováhy může mít dalekosáhlé důsledky – od častých infekcí až po zhoršení psychické pohody.

Dobrou zprávou je, že dnes již existují cílená řešení, která pomáhají mikrobiom obnovit a udržovat. Důležité však je věnovat své intimní zdraví pravidelnou pozornost – s vědomostmi, prevencí a respektem k vlastnímu tělu.

Checklist pro udržení rovnováhy vaginálního mikrobiomu:

✅ Používám pouze jemné, neparfémované čisticí prostředky.

✅ Vždy volím kvalitní probiotika – se zaměřením na vaginální zdraví.

✅ Vyhýbám se častému nošení syntetického spodního prádla a upřednostňuji prodyšné bavlněné materiály.

✅ Minimalizuji stres, dbám na kvalitní spánek a podporuji imunitu.

✅ Pravidelně navštěvuji gynekologa.

 

Chcete posílit svůj mikrobiom přirozenou cestou?

Pokud hledáte účinný způsob, jak podpořit svůj vaginální mikrobiom, zlepšit hormonální rovnováhu a zvýšit odolnost proti infekcím, sáhněte po LADYbiom+® – komplexním doplňku stravy navrženém speciálně pro ženské potřeby.

Reference

[1] PINO, A., et al. Lacticaseibacillus rhamnosus CA15 (DSM 33960) strain as a new driver in restoring the normal vaginal microbiota: A randomized, double-blind, placebo-controlled clinical trial. Frontiers in Surgery, 2023, vol. 9, article 1075612. DOI: 10.3389/fsurg.2022.1075612.

[2] RAVEL, J., et al. Vaginal microbiome of reproductive-age women. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 2011, vol. 108, Suppl. 1, pp. 4680–4687. DOI: 10.1073/pnas.1002611107.

[3] KWON, M. S., LEE, H. K. Host and microbiome interplay shapes the vaginal microenvironment. Frontiers in Immunology, 2022, vol. 13, article 919728. DOI: 10.3389/fimmu.2022.919728.

[4] AMABEBE, E., ANUMBA, D. O. C. The Vaginal Microenvironment: The Physiologic Role of Lactobacilli. Frontiers in Medicine, 2018, vol. 5, article 181. DOI: 10.3389/fmed.2018.00181.

[5] SONG, S. D., et al. Daily Vaginal Microbiota Fluctuations Associated With Natural Hormonal Cycle, Pregnancy and Contraception. Frontiers in Cellular and Infection Microbiology, 2020, vol. 10, article 543. DOI: 10.3389/fcimb.2020.00543.

[6] AGHA-HOSSEINI, M., et al. Crocus sativus L. (saffron) in the treatment of premenstrual syndrome: A double-blind, randomized and placebo-controlled trial. BJOG: An International Journal of Obstetrics & Gynaecology, 2008, vol. 115, no. 4, pp. 515–519. DOI: 10.1111/j.1471-0528.2007.01652.x.

[7] HAUSENBLAS, H. A., et al. Saffron (Crocus sativus L.) and major depressive disorder: A meta-analysis of randomized clinical trials. Journal of Integrative Medicine, 2013, vol. 11, no. 6, pp. 377–383. DOI: 10.3736/jintegrmed2013066.

[8] VERSTRAELEN, H., SWIDSINSKI, A. The biofilm in bacterial vaginosis: implications for epidemiology, diagnosis and treatment. Current Opinion in Infectious Diseases, 2019, vol. 32, no. 1, pp. 39–45. DOI: 10.1097/QCO.0000000000000517.

[9] ONDERDONK, A. B., et al. The human microbiome during bacterial vaginosis. Clinical Microbiology Reviews, 2016, vol. 29, no. 2, pp. 223–238. DOI: 10.1128/CMR.00075-15.

[10] MacPHEE, R. A., et al. Probiotic strategies for the treatment and prevention of bacterial vaginosis. Expert Opinion on Pharmacotherapy, 2010, vol. 11, no. 18, pp. 2985–2995. ISSN 1465-6566.

[11] RAPISARDA, A. M. C., et al. Lacticaseibacillus rhamnosus CA15 (DSM 33960) strain as a new driver in restoring the normal vaginal microbiota: A randomized, double-blind, placebo-controlled clinical trial. Frontiers in Surgery, 2023, vol. 9, article 1075612. ISSN 2296-875X.

[12] SAXELIN, M., et al. Probiotic and other functional microbes: from markets to mechanisms. Current Opinion in Biotechnology, 2005, vol. 16, no. 2, pp. 204–211. ISSN 0958-1669.

[13] PETROVA, M. I., et al. Lactobacillus species as biomarkers and agents that can promote various aspects of vaginal health. Frontiers in Physiology, 2015, vol. 6, article 81.

[14] MA, B., et al. Vaginal microbiome: rethinking health and disease. Annual Review of Microbiology, 2012, vol. 66, pp. 371–389.

[15] PARK, M. G., et al. Menopausal changes in the microbiome – A review focused on the genitourinary microbiome. Diagnostics (Basel), 2023, vol. 13, no. 6, article 1193. DOI: 10.3390/diagnostics13061193.

[16] QABAHA, K., et al. Oleuropein is responsible for the major anti-inflammatory effects of olive leaf extract. Journal of Medicinal Food, 2017, vol. 00, no. 0, pp. 1–4. DOI: 10.1089/jmf.2017.0070.

[17] OMAR, S. H. Oleuropein in olive and its pharmacological effects. Scientia Pharmaceutica, 2010, vol. 78, no. 2, pp. 133–154. DOI: 10.3797/scipharm.0912-18. PMID: 21179340; PMCID: PMC3002804.

[18] FONG AMARIS, W. M., et al. Microbiota changes: the unseen players in cervical cancer progression. Frontiers in Microbiology, 2024, vol. 15, 8 Feb. DOI: 10.3389/fmicb.2024.1352778.

[19] PINO, A., et al. Lacticaseibacillus rhamnosus CA15 (DSM 33960) as a candidate probiotic strain for human health. Nutrients, 2022, vol. 14, no. 22, article 4902. DOI: 10.3390/nu14224902