Cítíte se někdy unavení i přes kvalitní trénink a vyváženou stravu? Možná už jste zkoušeli všechno – od doplňků výživy přes spánkové rutiny až po regeneraci – ale stále máte pocit, že něco nefunguje. Co když je odpověď ukrytá ve vašich střevech?

Střevní mikrobiom – komplexní soubor mikroorganismů v našem trávicím traktu – se v posledních letech dostává do centra pozornosti nejen lékařů, ale i sportovních trenérů a výživových poradců. Proč? Protože ovlivňuje mnohem víc než jen trávení. Mikrobiom se podílí na regulaci imunity, syntéze vitamínů, tlumení zánětů a dokonce i na psychické rovnováze – všechno jsou to faktory, které přímo ovlivňují sportovní výkon, výdrž a schopnost regenerace.

Mnozí aktivní lidé se zaměřují na výživu, tréninkové metody či užívání výživových doplňků, ale na zdraví střeva často zapomínají. Právě mikrobiom může být tím tichým, ale klíčovým hráčem, který rozhodne o tom, jak efektivně zvládnete zátěž a jak rychle se zotavíte.

Zde je 5 tvrzení o propojení mikrobiomu a sportu. Zní možná až příliš dobře na to, aby byla pravdivá – jsou to jen mýty, nebo se za nimi skrývají ověřená fakta?

Čtěte pozorně, na konci článku se k nim vrátíme a vše si vyhodnotíme.

1. Střevní mikrobiom může rozhodovat o tom, kolik energie získáme z vlákniny.
2. Existuje cytokin, který při onemocněních vyvolává zánět, ale během fyzické aktivity zároveň podporuje spalování tuků a regeneraci svalů.
3. Pravidelným sportováním umíme ovlivnit složení střevního mikrobiomu a podpořit jeho přirozený rozvoj.
4. Regenerace není jen odpočinek, ale aktivní a klíčová součást tréninku – bez ní není možné dosáhnout progresu.
5. Některé bakterie ve střevě tráví vlákninu jen proto, aby jí nakrmily jiné bakterie – ty pak vyrábějí látky klíčové pro naše zdraví.

Střevní mikrobiom – základ zdraví i výkonu

Oblast střevního mikrobiomu se v posledních letech dostává do centra pozornosti – a právem. Pravděpodobně jste už o něm něco slyšeli a základní představu máte. Abychom však zachovali přesnost a odbornost tohoto článku, začneme s jasným vysvětlením toho, co vlastně střevní mikrobiom je.

Střevní mikrobiom představuje souhrn všech mikroorganismů – především bakterií, ale i virů, kvasinek a archeí – které přirozeně žijí v našem trávicím traktu, zejména v tlustém střevě. Odhaduje se, že počet těchto mikroorganismů je přibližně stejný nebo mírně vyšší než je počet lidských buněk. Ačkoli jsou drobné, jejich genetický materiál obsahuje až stonásobně více genů než lidský genom – a právě díky tomu hrají klíčovou roli v našem zdraví, imunitě i výkonnosti (Thursby & Juge, 2017).

Díky tomuto rozsahu a komplexitě jsou člověk a jeho střevní mikrobiom často označováni jako superorganismus – funkční celek, ve kterém spolupracují naše buňky a mikroorganismy ve prospěch zdraví. Mikrobiom ovlivňuje trávení živin, tvorbu některých vitamínů, imunitní rovnováhu, regulaci zánětlivých procesů a dokonce i komunikaci mezi střevem a mozkem. 

Rozmanitý střevní mikrobiom se podílí i na ochraně před patogeny, posilování střevní bariéry či snižování propustnosti střeva (tzv. „leaky gut“). Pokud však dojde k jeho narušení – stavu známému jako dysbióza – tyto důležité funkce se mohou oslabit, což vede ke zvýšené náchylnosti k infekcím, zánětům či poruchám trávení (Thursby & Juge, 2017).

Pokud usilujete o dlouhodobé zlepšování výkonu, je důležité věnovat pozornost nejen výživě a tréninku, ale i mikroekosystému, který tyto procesy v pozadí reguluje – střevnímu mikrobiomu.

Mikrobiom a energetická výtěžnost: Více energie ze stravy

V naší stravě se často nacházejí polysacharidy – složité cukry, které se vyskytují například v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině a ovoci. I když naše tělo nedokáže tyto složky samo úplně rozložit (na to nám chybí potřebné enzymy), není třeba je vnímat jako nadbytečné. Právě naopak – jsou klíčovým zdrojem potravy pro “dobré” střevní bakterie, tedy náš mikrobiom.

Střevní bakterie mají „výbavu“, kterou lidský organismus nemá – stovky specializovaných enzymů, které dokáží polysacharidy štěpit na menší látky využitelné jako zdroj energie.  Bakterie jsou vybaveny speciálními enzymy, známými jako CAZymes (z angl. carbohydrate-active enzymes), které zahrnují například glykosidázy, polysacharidové lyázy a sacharidové esterázy. Díky nim dokáží rozložit složité cukry na menší molekuly, což je známý proces fermentace. Tento proces vede k tvorbě prospěšných látek, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které mají důležitý vliv na naše zdraví i energetický metabolismus.

Příkladem jsou bakterie rodu Bacteroides, konkrétně Bacteroides thetaiotaomicron, které patří mezi nejlépe vybavené druhy: disponují až stovkami CAZymových enzymů, které jim umožňují zpracovat širokou škálu komplexních polysacharidů (Fu et al., 2022; Zhang et al., 2018).

Proč jsou právě SCFA tak důležité pro energetickou výtěžnost?

Fermentací vlákniny v tlustém střevě vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) – zejména acetát, propionát a butyrát. Tyto látky jsou důležitým spojením mezi střevním mikrobiomem a energetickým metabolismem hostitele.

Butyrát slouží jako hlavní zdroj energie pro buňky střevní výstelky (kolonocyty), čímž přímo podporuje zdraví střev a regeneraci tkáně (Zhang et al., 2018). Acetát a propionát se vstřebávají do krevního oběhu, kde se zapojují do procesů jako je glukoneogeneze – tvorba glukózy z nesacharidových zdrojů, například z propionátu, což pomáhá udržovat hladinu cukru v krvi – a lipogeneze, tedy syntéza tuků z nadbytečné energie, při které může acetát sloužit jako stavební blok (Fu et al., 2022).

Díky těmto mechanismům může střevní mikrobiom pomáhat získat energii i z vlákniny (Macfarlane & Macfarlane, 2012). Tento jev významně zlepšuje celkovou energetickou výtěžnost ze stravy a podporuje vyváženou metabolickou odpověď. SCFA zároveň hrají roli při regulaci chuti k jídlu, hladiny glukózy v krvi a zánětlivých procesech, což z nich dělá klíčový článek mezi stravou, mikrobiomem a výkonem.

Jak vláknina ovlivňuje střevní mikrobiom: klíčová role fermentace a „cross-feedingu“

Fermentace vlákniny hraje zásadní roli při udržování rovnováhy v trávicím traktu a tvorbě cenných metabolitů.

Obr. 1: Fermentace vlákniny ve střevním mikrobiomu (Fu et al., 2022).

Jedním ze zajímavých procesů ve střevě je tzv. cross-feeding, tedy vzájemné sdílení vlákniny mezi různými druhy bakterií. Některé střevní bakterie – známé jako primární degradátory – dokáží rozkládat složité polysacharidy, jako jsou inulin nebo rezistentní škrob, na jednodušší látky. Ty pak slouží jako potrava pro další mikroorganismy – sekundární degradátory, mezi kterými najdeme i producenty butyrátu, jedné z nejklíčovějších mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA).

Při fermentaci (rozkladu) vlákniny střevním mikrobiomem vznikají různé důležité metabolity – například vodík (H₂), metan (CH₄), oxid uhličitý (CO₂), laktát, sukcinát a už zmiňované SCFA. Tyto látky významně přispívají k rovnováze střevního prostředí, posilují střevní bariéru, podporují imunitní systém a slouží jako zdroj energie pro střevní buňky.

Fermentace vlákniny v tlustém střevě přirozeně ovlivňuje složení střevního mikrobiomu tím, že podporuje růst prospěšných bakterií, které následně produkují enzymy schopné rozkládat složité cukry. Jelikož lidský organismus si tyto enzymy nedokáže vytvořit, spolupráce se střevními bakteriemi je pro efektivní zpracování a využití vlákniny v lidském organismu klíčová  (Fu et al., 2022).

Může mikrobiom rozhodovat o tom, kolik kalorií z vlákniny přijímáme?

Zatímco se vláknina v tradičním výživovém pojetí často označuje jako „nekalorická“, moderní výzkum ukazuje, že její energetický přínos závisí na složení střevního mikrobiomu.

Mechanismus je poměrně jednoduchý: vláknina přijatá ve stravě slouží jako substrát pro bakterie žijící v tlustém střevě. Tyto bakterie ji rozkládají (fermentují) na různé metabolity, především mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Tyto látky jsou následně absorbovány střevem a využity jako zdroj energie pro hostitele (Rios-Covian et al., 2016; Makki et al., 2018).

Pokud má člověk ve střevě dostatečně bohaté zastoupení fermentačně aktivních prospěšných bakterií, dokáže ze stejné dávky vlákniny získat více energie než někdo s méně rozmanitým střevním mikrobiomem.

Zjednodušeně řečeno: Mikrobiom funguje jako biologický filtr, který rozhoduje o tom, jestli z vlákniny získáme 0 %, 5 % nebo 10 % dodatečné energie. Kalorická hodnota vlákniny tedy není pevně dána – je individuální a závislá na složení mikrobiomu.

Jaká vláknina je pro mikrobiom skutečně prospěšná?

I přes to, že proces podpory střevního mikrobiomu je poměrně jednoduchý, na něco je přece jen potřeba myslet. Ptáte se na co? Pro nalezení odpovědi je třeba se vrátit úplně na začátek celého procesu, a to k samotnému příjmu vlákniny.

Ne každá vláknina je pro střevní bakterie stejně využitelná. Je proto velmi důležité dbát na kvalitu přijímané vlákniny. Aby vláknina podpořila složení mikrobiomu, musí splňovat tři základní podmínky:

1. Musí být fermentovatelná – tedy rozložitelná bakteriemi v tlustém střevě.
2. Musí být rozpustná – ve vodě vytváří gelovitou hmotu, která je biologicky dostupná pro bakterie.
3. Musí být prebiotická – selektivně podporuje růst prospěšných druhů bakterií, jako jsou Bifidobacterium či Lactobacillus.

Pro podporu rovnováhy střevního mikrobiomu a maximalizaci přínosu vlákniny je tedy ideální taková vláknina, která je rozpustná, fermentovatelná a zároveň prebiotická. Mezi takové typy patří například inulin, fruktooligosacharidy (FOS), galaktooligosacharidy (GOS) či beta-glukany (Guan, Yu & Feng, 2021).

Chci prebiotickou vlákninu

Mikrobiom a sportovní výkon: Pohled na úlohu mikrobiomu při cvičení

Zamysleli jste se už někdy nad tím, jak mohou vaše střevní bakterie ovlivnit sportovní výkon? Výkon sportovce nezávisí jen na svalech či zdravém srdci – čím dál víc výzkumů ukazuje, že důležitou roli hraje i střevní mikrobiom. Jeho složení může ovlivnit nejen energetickou výtěžnost ze stravy, ale i fyzickou výkonnost, rychlost regenerace, úroveň zánětu a celkový metabolismus. Jak tedy mikrobiom moduluje sportovní výkon – a co to může znamenat pro vás?

➡️ Snížení zánětu

Jedním z nejvýraznějších benefitů rozmanitého střevního mikrobiomu je jeho schopnost snižovat zánět. Méně zánětlivých cytokinů (signální molekuly, které aktivují zánětlivé procesy v těle) znamená méně poškození na úrovni tkání, menší oxidační stres (stav, kdy je v těle narušena rovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty) a rychlejší zotavení po výkonu. Naopak, dlouhodobý systémový zánět – i když jen mírný – může brzdit regeneraci, narušit hormonální rovnováhu a vést ke stagnaci nebo poklesu výkonu (Fernández-Lázaro et al., 2023).

➡️ Metabolická efektivita

Dalším významným benefitem je pozitivní vliv na metabolickou efektivitu - tedy schopnost těla efektivně přeměňovat a využívat přijaté živiny na energii. Rozmanitý střevní mikrobiom zlepšuje vstřebatelnost esenciálních aminokyselin (aminokyseliny, které si tělo neumí samo vytvořit a musí je přijímat ze stravy – například leucin, lysin či valin), antioxidantů (látky, které chrání buňky před poškozením způsobeným volnými radikály) a mikronutrientů (vitamíny a minerály nezbytné pro správné fungování organismu). Tyto látky jsou klíčové při tvorbě bílkovin, obnově svalových vláken a ochraně před tréninkovým stresem (fyzická zátěž, která způsobuje dočasné poškození svalů a vyvolává zánětlivé a adaptační procesy v těle). Výsledkem je stabilnější energetická bilance během výkonu a i účinnější regenerace po něm (Mach & Fuster-Botella, 2017).

➡️ Rozdíly ve složení střevního mikrobiomu

Složení střevního mikrobiomu se podle výzkumů projevuje i na různých sportovních parametrech. Mezi tyto parametry patří například hladiny laktátu (množství kyseliny mléčné v krvi, která vzniká při intenzivní svalové aktivitě a signalizuje úroveň zátěže a únavy), čas do vyčerpání při VO₂ max testu (test, který měří maximální schopnost těla využívat kyslík během intenzivní zátěže) či úroveň již zmíněných zánětlivých markerů. Mikrobiom tedy není jen odrazem naší výživy, ale i aktivním modulátorem výkonu a reakce na tréninkovou zátěž (Scheiman et al., 2019).

Pokud chceme sportovní výkon chápat komplexně, mikrobiom musíme vnímat jako důležitou součást fyziologické rovnováhy. Ovlivňuje nejen vstřebávání a zpracování živin, ale i to, jak se organismus vyrovná se zátěží, jak se regeneruje a jak dokáže postupovat. Pro sportovce tak představuje tichého, ale rozhodujícího spojence – a právě proto vznikl SPORTbiom+®, který cíleně podporuje mikrobiom v náročných tréninkových obdobích.

Záhadný IL-6 – protichůdný posel: Pomocník i škůdce v těle sportovce

I když jsme již cytokiny v článku zmínili jako součást zánětlivé odpovědi, jejich význam ve sportu je mnohem širší. Cytokiny jsou malé signální molekuly, které produkují buňky imunitního systému a koordinují obranné a adaptační procesy v těle. Ve sportu hrají klíčovou roli při řízení zánětu, adaptace svalů a regenerace po zátěži (Pedersen & Febbraio, 2008; Gleeson et al., 2011).

Co je IL-6 a jaká je jeho úloha?

Jedním z nejdůležitějších cytokinů je interleukin-6 (IL-6). Tento cytokin má v těle sportovce dvojí, na první pohled protichůdnou roli:

• Zánětlivý marker: Při onemocněních, infekcích nebo nadměrném tréninku se hladiny IL-6 výrazně zvyšují. V takových situacích IL-6 podporuje zánětlivou reakci, která může poškodit tkáně a zpomalit regeneraci (Gleeson et al., 2011).
• Myokin: Během fyzické aktivity se IL-6 uvolňuje ze svalů jako myokin – látka, kterou svaly produkují, aby ovlivnily svou funkci a činnost jiných orgánů. V této roli IL-6 podporuje metabolismus tuků, stimuluje glukózový metabolismus (například zvyšuje dostupnost glukózy během zátěže) a také zvyšuje produkci protizánětlivých cytokinů, jako je IL-10, což napomáhá regeneraci a adaptaci na fyzickou zátěž (Pedersen & Febbraio, 2008).

Obr. 2: Komplexní znázornění působení IL-6 v těle sportovce s jeho pozitivními účinky během cvičení a negativními účinky při chronickém zánětu (Muñoz-Cánoves et al., 2013).

Během fyzické aktivity se IL-6 uvolňuje ze svalových vláken jako reakce na kontrakci svalů. Stejně ho produkují satelitní buňky (rezervní svalové buňky, které se aktivují při poškození a pomáhají opravovat a obnovovat svalová vlákna) a imunitní buňky, které se aktivují při poškození tkáně. Právě proto se IL-6 často označuje jako „energetický senzor“, který pomáhá tělu přizpůsobit se fyzickému výkonu. Na druhé straně, při chronickém zánětu (např. při přetrénování, špatné regeneraci nebo onemocnění), kdy jsou hladiny IL-6 dlouhodobě zvýšené, se jeho účinky mění – nastává zpomalení regenerace či zhoršení zánětlivých procesů (Muñoz-Cánoves et al., 2013).

Jak IL-6 ovlivňuje sportovní výkon a regeneraci?

Studie ukazují, že hladina IL-6 může během intenzivního cvičení stoupnout až 100krát. Tento nárůst aktivuje protizánětlivé dráhy, které pomáhají snižovat zánět a podporují obnovu svalů (Pedersen & Febbraio, 2008). Tímto způsobem IL-6 pomáhá udržovat rovnováhu mezi potřebou zánětu pro opravu poškození a potřebou rychlé regenerace po tréninku.

Funkční mikrobiom hraje klíčovou roli v modulaci těchto procesů. Může tlumit negativní zánětlivé účinky IL-6 a zároveň podpořit jeho „dobrou“ myokinovou funkci, čímž přispívá k lepšímu výkonu a rychlejší regeneraci po sportovní aktivitě.

Formujeme pravidelným cvičením i střevní mikrobiom?

Možná si pravidelným cvičením zlepšujete kondici, posilujete svaly či snižujete stres – ale věděli jste, že pohyb zároveň mění i složení vašeho střevního mikrobiomu? Výzkumy ukazují, že cvičení ovlivňuje střevní mikrobiotu způsobem, který podporuje rovnováhu, diverzitu a funkčnost bakteriálního ekosystému v našem trávicím traktu – a tím nepřímo působí i na metabolismus, imunitní systém či regeneraci (Clauss et al., 2021).

Co říkají fakta?

➡️Více rozmanitosti = zdravější střevo

Jedním z nejčastěji pozorovaných efektů fyzické aktivity je zvýšení tzv. bakteriální diverzity – tedy pestrosti bakteriálních druhů ve střevě. Vyšší diverzita se považuje za znak odolného a funkčního střevního mikrobiomu, který je lépe vybaven zvládat zátěž, infekce či výživové výkyvy. Fyzicky aktivní lidé mají zpravidla pestřejší mikrobiom než osoby se sedavým způsobem života. Toto tvrzení potvrzuje i vědecká studie (Clarke et al.,2014),  kde měli atleti výrazně vyšší mikrobiální diverzitu než obě kontrolní skupiny.

➡️ Nárůst prospěšných bakterií

Cvičení nepodporuje jen rozmanitost, ale i množení konkrétních druhů prospěšných bakterií, jde zejména o bakterie rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Tyto bakterie mají prokázané příznivé účinky na zdraví člověka:

• Bifidobacterium - známé svým pozitivním vlivem na imunitu a snížení zánětu,
• Lactobacillus - hrají roli při fermentaci (rozkladu) vlákniny a ochraně střevní sliznice.

Podle přehledové studie Clauss et al. (2021) fyzická aktivita zvyšuje počet těchto bakterií ve střevě, což vede ke zlepšení důležitých ukazatelů metabolického zdraví – například hladiny cukru v krvi – a zároveň ke snížení systémového zánětu. Kromě toho cvičení podporuje i růst bakterií, které produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), známé svými protizánětlivými a ochrannými účinky.

➡️ Cvičení a strava: Dvojitý efekt

Změny ve střevním mikrobiomu jsou výraznější, když se pravidelná fyzická aktivita kombinuje se stravou bohatou na fermentovatelnou vlákninu. Tato vláknina slouží jako výživa pro prospěšné střevní bakterie, které z ní produkují důležité metabolity, zejména mastné kyseliny s krátkým řetězcem s protizánětlivým účinkem. Fyzická aktivita navíc zvyšuje schopnost mikrobiomu tyto látky efektivněji tvořit, čímž ještě více podporuje zdraví střev, imunitní rovnováhu a snižuje zánět v těle (Bressa et al., 2017). Kombinace pravidelného pohybu a kvalitní výživy tak představuje přirozený a účinný způsob, jak podpořit zdraví střev a celkovou pohodu.

Obr. 3: Přizpůsobení organismu na fyzickou aktivitu a spolupráce střevních bakterií u sportovců (Clauss et al. 2021).

Bakterie v první linii: Mikrobiom i jako stratég regenerace

Po fyzické aktivitě si tělo neodpočine automaticky – regenerace je složitý proces, ve kterém hraje roli nejen výživa a spánek, ale i imunita, hormony a právě střevní mikrobiom. V předchozích částech blogového článku jste se dozvěděli, jak mikrobiom ovlivňuje energetickou výtěžnost ze stravy, snižuje zánětlivé procesy a podporuje rovnováhu v organismu. Nyní se podívejme blíže na to, jak mikrobiom pomáhá tělu po výkonu „opravit se“ – a jak mu v tom můžeme cíleně pomoci.

Proč je regenerace stejně důležitá jako trénink?

Regenerace není jen pasivní odpočinek, ale aktivní fáze, během které probíhají klíčové biologické procesy nezbytné pro adaptaci těla na fyzickou zátěž. Po fyzické aktivitě dochází v těle k mikroskopickým poškozením svalů, klesají zásoby energie – zejména glykogenu (hlavního zdroje energie pro svaly), zvyšuje se hladina zánětlivých látek a narušuje se hormonální rovnováha. Regenerace je obdobím, kdy se tyto procesy „uklízejí“ – tělo opravuje svaly, obnovuje energii a navrací se zpět do rovnováhy (Kellmann et al., 2018, Meeusen et al., 2013).   

Nedostatečná regenerace může vést k chronickému zánětu, přetrénování, poklesu sportovního výkonu, snížené imunitě a zhoršené schopnosti těla přizpůsobit se tréninkovému zatížení (Meeusen et al., 2013). Tělo v takovém případě zůstává ve stavu mírně zvýšeného zánětu, což má negativní dopad nejen na svaly, ale i na centrální nervový systém a střevní mikrobiom. Čím dál víc výzkumů totiž v současnosti poukazuje na propojení mezi mikrobiomem, zánětem a regenerací.

Zanedbání regenerace tedy neznamená jen bolest svalů navíc – jde o komplexní narušení vnitřního prostředí organismu. V dlouhodobém horizontu to může vést k útlumu nebo až poklesu výkonu. Právě proto by měla být regenerace plánovanou součástí tréninkového procesu, stejně jako samotný pohyb.

Jakou roli tedy plní mikrobiom v procesu regenerace?

Výzkumy ukazují, že rozmanitý a funkční mikrobiom může přímo ovlivnit průběh regenerace tím, že tlumí zánětlivé signály vznikající po fyzické námaze a zároveň podporuje anabolické procesy — tedy růst a obnovu svalových tkání (Barton et al., 2018). Některé druhy střevních bakterií také snižují zánět produkcí mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA). Kromě protizánětlivého účinku tyto látky zároveň poskytují energii buňkám střevní stěny, čímž přispívají k udržení celkové metabolické rovnováhy.

Mikrobiom zároveň ovlivňuje imunitní odpověď, hormonální signály a komunikaci mezi střevem a mozkem — všechny tyto faktory hrají důležitou roli při rychlosti a kvalitě zotavení. Po výkonu tak může střevní mikrobiom podpořit rychlejší návrat organismu do rovnováhy (homeostázy) a zlepšit adaptaci na další trénink.

Jak cíleně podpořit střevní mikrobiom?

Samozřejmě, kromě pestré stravy a samotného pohybu, které – jak už víme – střevní mikrobiom přirozeně modulují, je dalším důležitým a vysoce efektivním nástrojem jeho podpory i suplementace probiotik. V tomto momentě vás určitě napadla otázka:
„Jaká probiotika si mám nasadit?“

Správná odpověď je: taková, která jsou kvalitní, vědecky ověřená a kmenově specifická – tedy taková, u kterých je přesně definován účinek konkrétního probiotického kmene v organismu. Ne všechna probiotika totiž fungují stejně. Rozdíl v účinnosti může být obrovský, pokud neznáme přesný kmen, jeho chování v těle, či cílové působení.

Proč je kmenová specifičnost tak důležitá?

I když už sáhneme po kvalitním probiotiku, stále není jedno, jaký kmen bakterií konzumujeme. Proč? Různé kmeny téhož rodu či druhu se totiž chovají v organismu rozdílně, ovlivňují odlišné biologické procesy a mají specifické zdravotní benefity. Při podpoře regenerace, imunity a protizánětlivých mechanismů či výkonu se jako velmi účinné ukazují dva konkrétní kmeny Streptococcus thermophilus FP4 a Bifidobacterium breve BR03.

Tyto dva specifické probiotické kmeny jsou známé svou schopností přežít kyselé prostředí žaludku, čímž zajišťují, že se dostanou až do střev, kde mohou působit. Klinická studie (Jager et al., 2016) na zdravých, silově trénovaných mužích prokázala, že 21denní suplementace s Streptococcus thermophilus FP4 a Bifidobacterium breve BR03 významně zmírnila pokles svalové síly a omezení rozsahu pohybu po náročném cvičení, které typicky vede ke svalovému poškození.

Kromě toho probiotika snížila hladinu zánětlivého markeru interleukinu-6 (IL-6), a to nejen bezprostředně po cvičení, ale i během následujících 48 hodin. Tento efekt poukazuje na jejich schopnost snižovat zánět a podporovat rychlejší regeneraci svalů.

Díky těmto vlastnostem mohou tyto probiotické kmeny pomoci sportovcům a fyzicky aktivním lidem lépe se zotavit po intenzivní fyzické zátěži a zároveň podpořit imunitní systém během období zvýšené zátěže.

Podporují cíleně mikrobiom jen probiotické bakterie?

Kromě bakteriálních kmenů hrají významnou roli i látky, které působí nepřímo, ale efektivně – tím, že vyživují a stimulují již přítomné prospěšné bakterie. Řeč je o prebiotikách, (složky potravy, které podporují růst prospěšných bakterií), ale i o bioaktivních rostlinných látkách (přírodní sloučeniny s pozitivním účinkem na zdraví), mezi které patří polyfenoly.

Polyfenoly jsou rostlinné sloučeniny s vysokou antioxidační aktivitou, které zároveň slouží jako výživa (substrát) pro prospěšné bakterie ve střevech. Právě tímto způsobem mohou pomoci rozšiřovat populaci „dobrých“ bakterií, zvyšovat produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA) a snižovat střevní i systémový zánět (Cardona et al., 2013). Jejich působení je tedy dvojité – jednak chrání buňky před oxidačním stresem, a zároveň regulují složení mikrobiomu ve prospěch regenerace.

Polyfenoly a regenerace: co říká výzkum?

Podle nedávné přehledové studie od Zhang, Zhong a Rajabi (2025) mají polyfenoly velký potenciál pomáhat při regeneraci svalů po cvičení. Tyto přírodní látky, které se nacházejí v různých rostlinných potravinách, mají silné antioxidační a protizánětlivé účinky. Tyto vlastnosti jsou velmi důležité, protože během náročného tréninku dochází ke zvýšené produkci oxidačního stresu a zánětu, které mohou vést k bolesti svalů a jejich poškození.

Studie vyzdvihuje několik polyfenolů s příznivými účinky na regeneraci svalů, například kvercetin, katechiny, resveratrol, kurkumin, epikatechin či hesperidin. Všechny tyto látky pomáhají zmírňovat zánět, snižovat oxidační stres a podporovat obnovu svalové tkáně.

Jedním z nejvíce zkoumaných polyfenolů v této souvislosti je právě hesperidin – flavonoid, který se přirozeně vyskytuje zejména v citrusových plodech. V posledních letech se pozornost výzkumu soustředí na jeho specifickou formu 2S-hesperidinu, která má výrazně vyšší vstřebatelnost a biologickou dostupnost ve srovnání s běžným hesperidinem (Crescenti et al., 2022).

Polyfenoly pomáhají svalům rychleji se zotavit zejména tím, že zmírňují zánětlivé procesy, zlepšují funkci mitochondrií (což jsou „energetická centra“ buněk) a urychlují opravu poškozené tkáně. Výsledkem je menší svalová únava a lepší výkon při dalším tréninku. Autoři studie Zhang, Zhong a Rajabi (2025) také zdůrazňují, že zařazení potravin nebo doplňků bohatých na polyfenoly do stravy sportovců může být účinnou strategií pro podporu regenerace po cvičení.

Mikronizace: vyšší účinnost a rychlejší nástup účinku

Slyšeli jste už někdy pojem mikronizace? Jde o jednoduchý, ale velmi efektivní proces, při kterém se aktivní látky rozdrtí na velmi drobné částice. Proč je to důležité? Menší částice se v těle vstřebávají rychleji a lépe, takže účinek nastupuje dříve a je výraznější.

V případě hesperidinu – flavonoidu známého svými antioxidačními a protizánětlivými účinky – bylo potvrzeno, že mikronizovaná forma je výrazně účinnější. Navíc existuje specifický variant hesperidinu, tzv. 2S-diastereomer, který tělo dokáže lépe využít. Studie z roku 2022 (Crescenti et al.) ukázala, že kombinace mikronizace a tohoto 2S-variantu hesperidinu zvyšuje jeho vstřebatelnost a účinnost – jednoduše řečeno, tělo jej přijímá rychleji a efektivněji s ním pracuje.

U výživových doplňků však nezáleží jen na tom, co užíváme, ale i v jaké formě. Díky obsahu mikronizované formy 2S-hesperidinu přináší SPORTbiom+® lepší vstřebatelnost a rychlejší nástup účinku. Tato pokročilá technologie umožňuje tělu efektivněji využít aktivní látky, což sportovcům pomáhá rychleji se zotavit po náročném tréninku a zároveň lépe chrání svaly před poškozením.

Stačí udělat jen málo, aby vaše tělo fungovalo na maximum

Péče o střevní mikrobiom je klíčovým krokem, pokud chcete naplno využít svůj potenciál – urychlit regeneraci, potlačit zánět a posunout výkon na vyšší úroveň. Mikrobiom totiž rozhoduje o tom, jak efektivně tělo vstřebává živiny, bojuje proti oxidačnímu stresu a adaptuje se na fyzickou zátěž. Nestačí však jen správná strava a pravidelný pohyb – je nezbytné dbát i na kvalitní doplňky výživy, jako jsou vitamíny, minerály a probiotika, které podporují zdraví střev a pomáhají podat nejlepší výkon.

Co všechno získáte, pokud se staráte o svůj mikrobiom?

• Více energie a lepší výkon – díky efektivnějšímu vstřebávání živin a stabilní energetické bilanci.

• Silnější imunitu – funkční střevní mikrobiom je první linií obrany.
• Rychlejší regeneraci po tréninku – méně zánětu, více obnovy.
• Lepší adaptaci na fyzickou zátěž – mikrobiom pomáhá tělu reagovat moudře a efektivně.
• Více prospěšných bakterií – základ rovnováhy a protizánětlivé ochrany.
• Zvýšenou produkci SCFA – krátkoreťazcové mastné kyseliny podporují střevní bariéru a snižují zánět.
• Rozmanitější mikrobiom = odolnější střeva.
• Pohodlné trávení, lepší náladu – mikrobiom ovlivňuje i osu střevo–mozek.

Jak pozorně jste četli? Je čas na slíbené vyhodnocení.

Máme dobrou zprávu. Všechna tvrzení uvedená na začátku článku jsou pravdivá! „Zní to neuvěřitelně? A přece je to pravda!“

 

Chcete i vy podpořit svůj mikrobiom?

Vyzkoušejte SPORTbiom+® – první probiotikum pro sportovce na trhu, speciálně vyvinuté pro potřeby aktivního těla. Obsahuje nejen unikátní kombinaci bakteriálních kmenů, je navíc obohaceno i o polyfenoly ze sladkého pomeranče, oblíbený hořčík malát a vitamíny skupiny B.

Objednat SPORTbiom+®

Reference:

[1] THURSBY, E. a JUGE, N. Introduction to the human gut microbiota. Biochemical Journal, 2017, vol. 474, no. 11, pp. 1823–1836. DOI: 10.1042/BCJ20160510.

[2] FU, J. et al. Dietary Fiber Intake and Gut Microbiota in Human Health. Microorganisms, 2022, vol. 10, no. 12, p. 2507. DOI: 10.3390/microorganisms 10122507.

[3] ZHANG, T. et al. Beneficial Effect of Intestinal Fermentation of Natural Polysaccharides. Nutrients, 2018, vol. 10, no. 8, p. 1055. DOI: 10.3390/nu10081055.

[4] MACFARLANE, G. T. a MACFARLANE, S. Bacteria, colonic fermentation, and gastrointestinal health. Journal of AOAC International, 2012, vol. 95, no. 1, s. 50–60. DOI: 10.5740/jaoacint.sge macfarlane.

[5] RÍOS-COVIÁN, D. et al. Intestinal short chain fatty acids and their link with diet and human health. Frontiers in Microbiology, 2016, vol. 7, p. 185. DOI: 10.3389/fmicb.2016.00185.

[6] MAKKI, K. et al. The impact of dietary fiber on gut microbiota in host health and disease. Cell Host & Microbe, 2018, vol. 23, no. 6, p. 705–715. DOI: 10.1016/j.chom.2018.05.012.

[7] GUAN, Z.W., YU, E.Z. and FENG, Q. Soluble dietary fiber, one of the most important nutrients for the gut microbiota. Molecules, 2021, vol. 26, no. 22, p. 6802. DOI: 10.3390/molecules 26226802.

[8] FERNÁNDEZ-LÁZARO, D. et al. The role of probiotics in exercise recovery and inflammation: A narrative review. Applied Sciences, 2023, 13(6): 3448. DOI: 10.3390/app 13063448.

[9] MACH, N. – FUSTER-BOTELLA, D. Endurance exercise and gut microbiota: A review. Journal of Sport and Health Science, 2017, 6(2): 179–197. DOI: 10.1016/j.jshs.2016.05.001.

[10] SCHEIMAN, J. et al. Meta-omics analysis of elite athletes identifies a performance-enhancing microbe. Nature Medicine, 2019, 25: 1104–1109. DOI: 10.1038/s41591-019-0485-4.

[11] PEDERSEN, B.K. a FEBBRAIO, M.A. Muscle as an endocrine organ: focus on muscle-derived interleukin-6. Physiological Reviews, 2008, 88(4), s. 1379–1406. DOI: 10.1152/physrev.90100.2007.

[12] GLEESON, M. et al. The anti-inflammatory effects of exercise: mechanisms and implications for the prevention and treatment of disease. Nature Reviews Immunology, 2011, 11(9), s. 607–615. DOI: 10.1038/nri304.

[13] MUÑOZ-CÁNOVES, P. et al. Interleukin-6 myokine signaling in skeletal muscle: a double-edged sword? FEBS Journal, 2013, 280(17), s. 4131–4148. DOI: 10.1111/febs.12338.

[14] CLAUSS, M. et al. Interplay Between Exercise and Gut Microbiome in the Context of Human Health and Performance. Frontiers in Nutrition, 2021, 8, 637010. DOI: 10.3389/fnut.2021.637010.

[15] CLARKE, S. F. et al. Exercise and associated dietary extremes impact on gut microbial diversity. Gut, 2014, 63(12), s. 1913–1920. DOI: 10.1136/gutjnl-2013-306541.

[16] BRESSA, C. et al. Differences in gut microbiota profile between women with active lifestyle and sedentary women. PLoS ONE, 2017, 12(2), e0171352. DOI: 10.1371/journal.pone.0171352.

[17] KELLMANN, M. et al. Recovery and performance in sport: consensus statement. International Journal of Sports Physiology and Performance, 2018, vol. 13, no. 2, pp. 240–245. DOI: 10.1123/ijspp.2017-0759.

[18] MEEUSEN, R. et al. Prevention, diagnosis, and treatment of the overtraining syndrome: joint consensus statement of the European College of Sport Science and the American College of Sports Medicine. Medicine & Science in Sports & Exercise, 2013, vol. 45, no. 1, pp. 186–205. DOI: 10.1249/MSS.0b013e318279a10a.

[19] BARTON, W. et al. The microbiome of professional athletes differs from that of more sedentary subjects in composition and particularly at the functional metabolic level. Gut, 2018, vol. 67, no. 4, pp. 625–633. DOI: 10.1136/gutjnl-2016-313627.

[20] JÄGER R et al. Probiotic Streptococcus thermophilus FP4 and Bifidobacterium breve BR03 supplementation attenuates performance and range-of-motion decrements following muscle damaging exercise. Nutrients. 2016 Oct 14;8(10):642. doi: 10.3390/nu8100642. PMID: 27754427; PMCID: PMC5084029.

[21] CARDONA F et al. Benefits of polyphenols on gut microbiota and implications in human health. Journal of Nutritional Biochemistry, 2013, vol. 24, no. 8, s. 1415-1422. DOI: 10.1016/j.jnutbio.2013.05.001. PMID: 23849454.

[22] CRESCENTI A. et al. Hesperidin bioavailability is increased by the presence of 2S-diastereoisomer and micronization—A randomized, crossover and double-blind clinical trial. Nutrients, 2022, vol. 14, no. 12, s. 2481. DOI: 10.3390/nu14122481.

[23] ZHANG X., ZHONG Y., RAJABI S. Polyphenols and post-exercise muscle damage: a comprehensive review of literature. European Journal of Medical Research. 2025;30:260. DOI: 10.1186/s40001-025-02506-6.