Jak mikrobiom mění pravidla hry: Výkon, regenerace a zdraví sportovce v novém světle

Střevní mikrobiom – komplexní soubor mikroorganismů v našem trávicím traktu – se v posledních letech dostává do centra pozornosti nejen lékařů, ale také sportovních trenérů a výživových poradců. Proč? Protože ovlivňuje mnohem víc než jen trávení. Mikrobiom se podílí na regulaci imunity, syntéze vitaminů, tlumení zánětů a dokonce i na psychické rovnováze – to vše jsou faktory, které přímo ovlivňují sportovní výkon, výdrž a schopnost regenerace.

Mnoho aktivních lidí se soustředí na výživu, tréninkové metody nebo užívání doplňků stravy, ale často zapomínají na zdraví střev. Právě mikrobiom může být tím tichým, ale klíčovým hráčem, který rozhoduje o tom, jak efektivně zvládnete zátěž a jak rychle se zotavíte.

Zde je 5 tvrzení o propojení mikrobiomu a sportu. Mohou znít až příliš dobře, než aby byla pravda – jsou to jen mýty, nebo za nimi stojí ověřené fakty?

Čtěte pozorně; na konci článku se k nim vrátíme a vše vyhodnotíme.

1. Střevní mikrobiom může rozhodovat o tom, kolik energie získáme z vlákniny.
2. Existuje cytokin, který při onemocněních vyvolává zánět, ale při fyzické aktivitě zároveň podporuje spalování tuků a regeneraci svalů.
3. Pravidelným sportováním můžeme ovlivnit složení střevního mikrobiomu a podpořit jeho přirozený rozvoj.
4. Regenerace není jen odpočinek, ale aktivní a klíčová součást tréninku – bez ní nelze dosáhnout progresu.
5. Některé bakterie ve střevě tráví vlákninu jen proto, aby ji nakrmily jiné bakterie – ty pak produkují látky klíčové pro naše zdraví.

Střevní mikrobiom – základ zdraví a výkonu

Oblast střevního mikrobiomu se v posledních letech dostává do popředí – a oprávněně. Pravděpodobně jste už o něm něco slyšeli a máte základní představu. Abychom však zachovali přesnost a odbornost tohoto článku, začneme jasným vysvětlením toho, co střevní mikrobiom vlastně je.

Střevní mikrobiom představuje souhrn všech mikroorganismů – především bakterií, ale také virů, kvasinek a archeí – které přirozeně žijí v našem trávicím traktu, zejména v tlustém střevě. Odhaduje se, že počet těchto mikroorganismů je přibližně stejný nebo mírně vyšší než počet lidských buněk. Ač jsou malé, jejich genetický materiál obsahuje až stonásobně více genů než lidský genom – a právě díky tomu hrají klíčovou roli v našem zdraví, imunitě i výkonu (Thursby & Juge, 2017).

Díky rozsahu a složitosti jsou člověk a jeho střevní mikrobiom často označováni jako superorganismus – funkční celek, ve kterém spolupracují naše buňky a mikroorganismy ve prospěch zdraví. Mikrobiom ovlivňuje trávení živin, tvorbu některých vitaminů, imunitní rovnováhu, regulaci zánětlivých procesů a dokonce i komunikaci mezi střevem a mozkem.

Rozmanitý střevní mikrobiom se podílí také na ochraně proti patogenům, posilování střevní bariéry či snižování propustnosti střev (tzv. „leaky gut“). Pokud však dojde k jeho narušení – stavu známému jako dysbióza – mohou tyto důležité funkce oslabit, což vede ke zvýšené náchylnosti k infekcím, zánětům nebo poruchám trávení (Thursby & Juge, 2017).

Pokud usilujete o dlouhodobé zlepšení výkonu, je důležité věnovat pozornost nejen výživě a tréninku, ale i mikroekosystému, který tyto procesy v pozadí reguluje – střevnímu mikrobiomu.

Mikrobiom a energetická využitelnost: Více energie ze stravy

V naší stravě se často vyskytují polysacharidy – složité cukry, například v celozrnných obilninách, luštěninách, zelenině a ovoci. I když naše tělo tyto složky nedokáže samo úplně rozložit (chybí nám potřebné enzymy), neměly by být vnímány jako nadbytečné. Naopak – jsou klíčovým zdrojem potravy pro „dobré“ střevní bakterie, tedy náš mikrobiom.

Střevní bakterie mají „výbavu“, kterou lidský organismus nemá – stovky specializovaných enzymů, které dokážou polysacharidy štěpit na menší látky využitelné jako zdroj energie. Bakterie jsou vybaveny speciálními enzymy známými jako CAZymes (carbohydrate-active enzymes), zahrnující například glykosidázy, polysacharidové lyázy a sacharidové esterázy. Díky nim dokážou rozložit složité cukry na menší molekuly prostřednictvím procesu známého jako fermentace. Tento proces vede k tvorbě prospěšných látek, jako jsou krátké mastné kyseliny (SCFA), které mají významný vliv na naše zdraví i energetický metabolismus.

Příkladem jsou bakterie rodu Bacteroides, konkrétně Bacteroides thetaiotaomicron, které patří mezi nejlépe vybavené druhy: disponují až stovkami CAZymových enzymů, které jim umožňují zpracovat širokou škálu komplexních polysacharidů (Fu et al., 2022; Zhang et al., 2018).

Proč jsou právě SCFA tak důležité pro energetickou využitelnost?

Fermentací vlákniny v tlustém střevě vznikají krátké mastné kyseliny (SCFA) – zejména acetát, propionát a butyrát. Tyto látky představují důležité propojení mezi střevním mikrobiomem a energetickým metabolizmem hostitele.

Butyrát slouží jako hlavní zdroj energie pro buňky střevní výstelky (kolonocyty), čímž přímo podporuje zdraví střev a regeneraci tkáně (Zhang et al., 2018). Acetát a propionát se vstřebávají do krevního oběhu, kde se zapojují do procesů, jako je glukoneogeneze – tvorba glukózy z ne-sacharidových zdrojů, například z propionátu, což pomáhá udržovat hladinu cukru v krvi – a lipogeneze, tedy syntéza tuků z nadbytečné energie, při které může acetát sloužit jako stavební blok (Fu et al., 2022).

Díky těmto mechanismům může střevní mikrobiom pomáhat získávat energii i z vlákniny (Macfarlane & Macfarlane, 2012). Tento jev výrazně zlepšuje celkovou energetickou využitelnost ze stravy a podporuje vyváženou metabolickou odpověď. SCFA zároveň hrají roli při regulaci chuti k jídlu, hladiny glukózy v krvi a zánětlivých procesech, čímž se stávají klíčovým článkem mezi stravou, mikrobiomem a výkonem.

Jak vláknina ovlivňuje střevní mikrobiom: klíčová role fermentace a „cross-feedingu“

Fermentace vlákniny hraje zásadní roli při udržování rovnováhy v trávicím traktu a tvorbě cenných metabolitů.

Obr. 1: Fermentace vlákniny ve střevním mikrobiomu (Fu et al., 2022).

Jedním z fascinujících procesů ve střevě je tzv. cross-feeding, tedy vzájemné sdílení vlákniny mezi různými druhy bakterií. Některé střevní bakterie – známé jako primární degradátory – dokážou rozkládat složité polysacharidy, jako je inulin nebo rezistentní škrob, na jednodušší látky. Ty pak slouží jako potrava pro další mikroorganismy – sekundární degradátory, mezi nimiž najdeme i producenty butyrátu, jedné z nejdůležitějších mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA).

Při fermentaci (rozkladu) vlákniny střevním mikrobiomem vznikají různé důležité metabolity – například vodík (H₂), metan (CH₄), oxid uhličitý (CO₂), laktát, sukcinát a již zmíněné SCFA. Tyto látky významně přispívají k rovnováze střevního prostředí, posilují střevní bariéru, podporují imunitní systém a slouží jako zdroj energie pro buňky střevní sliznice.

Fermentace vlákniny v tlustém střevě přirozeně ovlivňuje složení střevního mikrobiomu tím, že podporuje růst prospěšných bakterií, které následně produkují enzymy schopné rozkládat složité cukry. Protože lidský organismus si tyto enzymy nedokáže vytvořit, spolupráce se střevními bakteriemi je pro efektivní zpracování a využití vlákniny v lidském těle klíčová (Fu et al., 2022).

Může mikrobiom rozhodovat o tom, kolik kalorií z vlákniny přijímáme?

Zatímco se vláknina v tradičním výživovém pojetí často označuje jako „nekalorická“, moderní výzkum ukazuje, že její energetický přínos závisí na složení střevního mikrobiomu.

Mechanismus je poměrně jednoduchý: vláknina přijatá ve stravě slouží jako substrát pro bakterie žijící v tlustém střevě. Tyto bakterie ji rozkládají (fermentují) na různé metabolity, především mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Tyto látky jsou následně vstřebány střevem a využity jako zdroj energie pro hostitele (Rios-Covian et al., 2016; Makki et al., 2018).

Pokud má člověk ve střevě dostatečně bohaté zastoupení fermentačně aktivních prospěšných bakterií, dokáže ze stejného množství vlákniny získat více energie než někdo s méně rozmanitým střevním mikrobiomem.

Zjednodušeně řečeno: mikrobiom funguje jako biologický filtr, který rozhoduje o tom, zda z vlákniny získáme 0 %, 5 % nebo 10 % dodatečné energie. Kalorická hodnota vlákniny tedy není pevně daná – je individuální a závislá na složení mikrobiomu.

Jaká vláknina je pro mikrobiom skutečně prospěšná?

I když je podpora střevního mikrobiomu poměrně jednoduchý proces, přesto je potřeba mít na paměti několik věcí. Ptáte se jakých? Abychom našli odpověď, musíme se vrátit na úplný začátek celého procesu – k samotnému příjmu vlákniny.

Ne každá vláknina je pro střevní bakterie stejně využitelná. Proto je velmi důležité dbát na kvalitu přijímané vlákniny. Aby vláknina podpořila složení mikrobiomu, musí splňovat tři základní podmínky:

1. Musí být fermentovatelná – tedy rozložitelná bakteriemi v tlustém střevě.
2. Musí být rozpustná – ve vodě vytváří gelovitou hmotu, která je biologicky dostupná pro bakterie.
3. Musí být prebiotická – selektivně podporuje růst prospěšných druhů bakterií, jako jsou Bifidobacterium a Lactobacillus.

Pro podporu rovnováhy střevního mikrobiomu a maximalizaci přínosu vlákniny je tedy ideální taková vláknina, která je rozpustná, fermentovatelná a zároveň prebiotická. Mezi takové typy patří například inulin, fruktooligosacharidy (FOS), galaktooligosacharidy (GOS) či beta-glukany (Guan, Yu & Feng, 2021).

Mikrobiom a sportovní výkon: Pohled na roli mikrobiomu při cvičení

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak mohou vaše střevní bakterie ovlivnit sportovní výkon? Výkon sportovce nezávisí jen na svalech nebo zdravém srdci – stále více výzkumů ukazuje, že důležitou roli hraje také střevní mikrobiom. Jeho složení může ovlivnit nejen množství energie získané ze stravy, ale také fyzickou výkonnost, rychlost regenerace, úroveň zánětu a celkový metabolismus. Jak tedy mikrobiom ovlivňuje sportovní výkon – a co to může znamenat pro vás?

➡️ Snížení zánětu

Jedním z nejvýraznějších přínosů rozmanitého střevního mikrobiomu je jeho schopnost snižovat zánět. Méně zánětlivých cytokinů (signálních molekul, které aktivují zánětlivé procesy v těle) znamená méně poškození tkání, menší oxidační stres (stav, kdy je v těle narušena rovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty) a rychlejší zotavení po výkonu. Naopak dlouhodobý systémový zánět – i mírný – může brzdit regeneraci, narušit hormonální rovnováhu a vést ke stagnaci nebo poklesu výkonu (Fernández-Lázaro et al., 2023).

➡️ Metabolická efektivita

Dalším významným přínosem je pozitivní vliv na metabolickou efektivitu – tedy schopnost těla efektivně přeměňovat a využívat přijaté živiny na energii. Rozmanitý střevní mikrobiom zlepšuje vstřebávání esenciálních aminokyselin (aminokyseliny, které si tělo nedokáže samo vytvořit a musí je přijímat ze stravy – například leucin, lysin nebo valin), antioxidantů (látky, které chrání buňky před poškozením způsobeným volnými radikály) a mikronutrientů (vitamíny a minerály nezbytné pro správné fungování organismu). Tyto látky jsou klíčové pro tvorbu bílkovin, obnovu svalových vláken a ochranu před tréninkovým stresem (fyzická zátěž, která způsobuje dočasné poškození svalů a vyvolává zánětlivé a adaptační procesy v těle). Výsledkem je stabilnější energetická bilance během výkonu i účinnější regenerace po něm (Mach & Fuster-Botella, 2017).

➡️ Rozdíly ve složení střevního mikrobiomu

Podle výzkumů se složení střevního mikrobiomu odráží také v různých sportovních parametrech. Patří mezi ně například hladiny laktátu (množství kyseliny mléčné v krvi, která vzniká při intenzivní svalové aktivitě a signalizuje úroveň zátěže a únavy), čas do vyčerpání při VO₂ max testu (test, který měří maximální schopnost těla využívat kyslík během intenzivní zátěže) či úroveň již zmíněných zánětlivých markerů. Mikrobiom tedy není pouze odrazem naší výživy, ale i aktivním modulátorem výkonu a reakce na tréninkovou zátěž (Scheiman et al., 2019).

Pokud chceme sportovní výkon chápat komplexně, musíme mikrobiom vnímat jako důležitou součást fyziologické rovnováhy. Ovlivňuje nejen vstřebávání a zpracování živin, ale také to, jak se organismus vyrovnává se zátěží, jak regeneruje a jak dokáže adaptovat. Pro sportovce tak představuje tichého, ale rozhodujícího spojence – a právě proto vznikl SPORTbiom+®, který cíleně podporuje mikrobiom v náročných tréninkových obdobích.

Záhadný IL-6 – protikladný posel: Pomocník i škůdce v těle sportovce

Ačkoli jsme již cytokiny v článku zmínili jako součást zánětlivé odpovědi, jejich význam ve sportu je mnohem širší. Cytokiny jsou malé signální molekuly, které produkují buňky imunitního systému a koordinují obranné a adaptační procesy v těle. Ve sportu hrají klíčovou roli při řízení zánětu, adaptace svalů a regenerace po fyzické zátěži (Pedersen & Febbraio, 2008; Gleeson et al., 2011).

Co je IL-6 a jaká je jeho role?

Jedním z nejdůležitějších cytokinů je interleukin-6 (IL-6). Tento cytokin má v těle sportovce dvojí, na první pohled protikladnou úlohu:

• Zánětlivý marker: Při onemocnění, infekcích nebo nadměrném tréninku se hladiny IL-6 výrazně zvyšují. V takových situacích IL-6 podporuje zánětlivou reakci, která může poškozovat tkáně a zpomalovat regeneraci (Gleeson et al., 2011).
• Myokin: Během fyzické aktivity se IL-6 uvolňuje ze svalů jako myokin – látka, kterou svaly produkují, aby ovlivnily svou funkci a činnost jiných orgánů. V této roli IL-6 podporuje metabolismus tuků, stimuluje glukózový metabolismus (například zvyšuje dostupnost glukózy během zátěže) a také zvyšuje tvorbu protizánětlivých cytokinů, jako je IL-10, což napomáhá regeneraci a adaptaci na fyzickou zátěž (Pedersen & Febbraio, 2008).

Obr. 2: Komplexní znázornění působení IL-6 v těle sportovce s jeho pozitivními účinky během cvičení a negativními účinky při chronickém zánětu (Muñoz-Cánoves et al., 2013).

Během fyzické aktivity se IL-6 uvolňuje ze svalových vláken jako reakce na kontrakci svalů. Stejně tak ho produkují satelitní buňky (rezervní svalové buňky, které se aktivují při poškození a pomáhají opravovat a obnovovat svalová vlákna) a imunitní buňky, které reagují na poškození tkáně. Právě proto se IL-6 často označuje jako „energetický senzor“, který pomáhá tělu přizpůsobit se fyzické zátěži. Na druhou stranu, při chronickém zánětu (např. při přetrénování, špatné regeneraci nebo onemocnění), kdy jsou hladiny IL-6 dlouhodobě zvýšené, se jeho účinky mění – dochází ke zpomalení regenerace a zhoršení zánětlivých procesů (Muñoz-Cánoves et al., 2013).

Jak IL-6 ovlivňuje sportovní výkon a regeneraci?

Studie ukazují, že hladina IL-6 může během intenzivního cvičení stoupnout až stonásobně. Tento nárůst aktivuje protizánětlivé dráhy, které pomáhají snižovat zánět a podporují obnovu svalů (Pedersen & Febbraio, 2008). Tímto způsobem IL-6 pomáhá udržovat rovnováhu mezi potřebou zánětu pro opravu poškození a potřebou rychlé regenerace po tréninku.

Funkční mikrobiom hraje klíčovou roli v modulaci těchto procesů. Může tlumit negativní zánětlivé účinky IL-6 a zároveň podpořit jeho „dobrou“ myokinovou funkci, čímž přispívá k lepšímu výkonu a rychlejší regeneraci po fyzické aktivitě.

Formujeme pravidelným cvičením také střevní mikrobiom?

Možná si pravidelným cvičením zlepšujete kondici, posilujete svaly nebo snižujete stres – ale věděli jste, že pohyb zároveň mění i složení vašeho střevního mikrobiomu? Výzkumy ukazují, že cvičení ovlivňuje střevní mikrobiotu způsobem, který podporuje rovnováhu, diverzitu a funkčnost bakteriálního ekosystému v našem trávicím traktu – a tím nepřímo působí také na metabolismus, imunitní systém a regeneraci (Clauss et al., 2021).

Co říkají fakta?

➡️Větší rozmanitost = zdravější střevo

Jedním z nejčastěji pozorovaných účinků fyzické aktivity je zvýšení tzv. bakteriální diverzity – tedy pestrosti bakteriálních druhů ve střevě. Vyšší diverzita je považována za znak odolného a funkčního mikrobiomu, který je lépe vybaven zvládat zátěž, infekce či výživové výkyvy. Fyzicky aktivní lidé mají obvykle pestřejší mikrobiom než osoby se sedavým způsobem života. Toto tvrzení potvrzuje i vědecká studie (Clarke et al., 2014), kde měli atleti výrazně vyšší mikrobiální diverzitu než obě kontrolní skupiny.

➡️ Nárůst prospěšných bakterií

Cvičení nepodporuje jen rozmanitost, ale také množení konkrétních druhů prospěšných bakterií, především rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Tyto bakterie mají prokázané pozitivní účinky na lidské zdraví:

• Bifidobacterium – známé svým pozitivním vlivem na imunitu a snižování zánětu,
• Lactobacillus – hrají roli při fermentaci (rozkladu) vlákniny a ochraně střevní sliznice.

Podle přehledové studie Clauss et al. (2021) fyzická aktivita zvyšuje počet těchto bakterií ve střevě, což vede ke zlepšení důležitých ukazatelů metabolického zdraví – například hladiny cukru v krvi – a zároveň ke snížení systémového zánětu. Kromě toho cvičení podporuje i růst bakterií, které produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), známé svými protizánětlivými a ochrannými účinky.

➡️ Cvičení a strava: Dvojitý efekt

Změny ve střevním mikrobiomu jsou výraznější, když se pravidelná fyzická aktivita kombinuje se stravou bohatou na fermentovatelnou vlákninu. Tato vláknina slouží jako výživa pro prospěšné střevní bakterie, které z ní produkují důležité metabolity, zejména mastné kyseliny s krátkým řetězcem s protizánětlivým účinkem. Fyzická aktivita navíc zvyšuje schopnost mikrobiomu tyto látky efektivněji vytvářet, čímž ještě více podporuje zdraví střev, imunitní rovnováhu a snižuje zánět v těle (Bressa et al., 2017). Kombinace pravidelného pohybu a kvalitní výživy tak představuje přirozený a účinný způsob, jak podpořit zdraví střev a celkovou pohodu.

Obr. 3: Adaptace organismu na fyzickou aktivitu a spolupráce střevních bakterií u sportovců (Clauss et al. 2021).

Bakterie v první linii: Mikrobiom jako strategie regenerace

Po fyzické aktivitě si tělo automaticky neodpočine – regenerace je složitý proces, ve kterém hraje roli nejen výživa a spánek, ale také imunita, hormony a právě střevní mikrobiom. V předchozích částech blogového článku jste se dozvěděli, jak mikrobiom ovlivňuje energetický výnos ze stravy, snižuje zánětlivé procesy a podporuje rovnováhu v organismu. Nyní se podívejme blíže na to, jak mikrobiom pomáhá tělu po výkonu „opravit se“ – a jak mu v tom můžeme cíleně pomoci.

Proč je regenerace stejně důležitá jako trénink?

Regenerace není jen pasivní odpočinek, ale aktivní fáze, během které probíhají klíčové biologické procesy nezbytné pro adaptaci těla na fyzickou zátěž. Po fyzické aktivitě dochází v těle k mikroskopickému poškození svalů, klesají zásoby energie – zejména glykogenu (hlavního zdroje energie pro svaly), zvyšuje se hladina zánětlivých látek a narušuje se hormonální rovnováha. Regenerace je obdobím, kdy se tyto procesy „uklízí“ – tělo opravuje svaly, obnovuje energii a navrací se zpět do rovnováhy (Kellmann et al., 2018; Meeusen et al., 2013).

Nedostatečná regenerace může vést k chronickému zánětu, přetrénování, poklesu sportovního výkonu, snížené imunitě a zhoršené schopnosti těla přizpůsobit se tréninkové zátěži (Meeusen et al., 2013). Tělo v takovém případě zůstává ve stavu mírně zvýšeného zánětu, což má negativní dopad nejen na svaly, ale i na centrální nervový systém a střevní mikrobiom. Čím dál více výzkumů dnes ukazuje na propojení mezi mikrobiomem, zánětem a regenerací.

Zanedbání regenerace tedy neznamená jen větší bolest svalů – jde o komplexní narušení vnitřního prostředí organismu. V dlouhodobém horizontu to může vést k útlumu nebo až poklesu výkonu. Právě proto by měla být regenerace plánovanou součástí tréninkového procesu, stejně jako samotný pohyb.

Jakou roli hraje mikrobiom v procesu regenerace?

Výzkumy ukazují, že rozmanitý a funkční mikrobiom může přímo ovlivnit průběh regenerace tím, že tlumí zánětlivé signály vznikající po fyzické námaze a zároveň podporuje anabolické procesy – tedy růst a obnovu svalových tkání (Barton et al., 2018). Některé druhy střevních bakterií také snižují zánět produkcí mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA). Kromě protizánětlivého účinku tyto látky zároveň dodávají energii buňkám střevní stěny a přispívají k udržení celkové metabolické rovnováhy.

Mikrobiom zároveň ovlivňuje imunitní odpověď, hormonální signály a komunikaci mezi střevem a mozkem – všechny tyto faktory hrají důležitou roli při rychlosti a kvalitě zotavení. Po výkonu tak může střevní mikrobiom podpořit rychlejší návrat organismu do rovnováhy (homeostázy) a zlepšit adaptaci na další trénink.

Jak cíleně podpořit střevní mikrobiom?

Kromě pestré stravy a samotného pohybu, které – jak už víme – střevní mikrobiom přirozeně ovlivňují, je dalším důležitým a vysoce efektivním nástrojem jeho podpory také suplementace probiotik. V tuto chvíli vás jistě napadne otázka:
„Jaká probiotika bych si měl/a nasadit?“

Správná odpověď zní: taková, která jsou kvalitní, vědecky ověřená a kmenově specifická – tedy taková, u nichž je přesně definován účinek konkrétního probiotického kmene v organismu. Ne všechna probiotika totiž fungují stejně. Rozdíl v účinnosti může být obrovský, pokud neznáme přesný kmen, jeho chování v těle či cílové působení.

Proč je kmenová specificita tak důležitá?

I když sáhneme po kvalitním probiotiku, stále není jedno, jaký kmen bakterií konzumujeme. Proč? Různé kmeny téhož rodu či druhu se totiž v organismu chovají odlišně, ovlivňují jiné biologické procesy a mají specifické zdravotní benefity. Při podpoře regenerace, imunity a protizánětlivých mechanismů či výkonu se jako velmi účinné ukazují dva konkrétní kmeny Streptococcus thermophilus FP4 a Bifidobacterium breve BR03.

Tyto dva specifické probiotické kmeny jsou známé svou schopností přežít kyselé prostředí žaludku, čímž zajišťují, že se dostanou až do střev, kde mohou působit. Klinická studie (Jager et al., 2016) na zdravých, silově trénovaných mužích prokázala, že 21denní suplementace s Streptococcus thermophilus FP4 a Bifidobacterium breve BR03 významně zmírnila pokles svalové síly a omezení rozsahu pohybu po náročném cvičení, které typicky vede k poškození svalů.

Kromě toho probiotika snížila hladinu zánětlivého markeru interleukinu-6 (IL-6), a to nejen bezprostředně po cvičení, ale i během následujících 48 hodin. Tento efekt poukazuje na jejich schopnost snižovat zánět a podporovat rychlejší regeneraci svalů.

Díky těmto vlastnostem mohou tyto probiotické kmeny pomoci sportovcům a fyzicky aktivním lidem lépe se zotavit po intenzivní fyzické zátěži a zároveň podpořit imunitní systém během období zvýšené zátěže.

Podporují cíleně mikrobiom pouze probiotické bakterie?

Kromě bakteriálních kmenů hrají významnou roli i látky, které působí nepřímo, ale efektivně – tím, že vyživují a stimulují již přítomné prospěšné bakterie. Řeč je o prebiotikách (složkách potravy, které podporují růst prospěšných bakterií), ale také o bioaktivních rostlinných látkách (přírodních sloučeninách s pozitivním účinkem na zdraví), mezi které patří polyfenoly.

Polyfenoly jsou rostlinné sloučeniny s vysokou antioxidační aktivitou, které zároveň slouží jako výživa (substrát) pro prospěšné bakterie ve střevech. Právě tímto způsobem mohou pomáhat rozšiřovat populaci „dobrých“ bakterií, zvyšovat produkci krátkořetězcových mastných kyselin (SCFA) a snižovat střevní i systémový zánět (Cardona et al., 2013). Jejich působení je tedy dvojí – jednak chrání buňky před oxidačním stresem, a zároveň regulují složení mikrobiomu ve prospěch regenerace.

Polyfenoly a regenerace: co říká výzkum?

Podle nedávné přehledové studie Zhang, Zhong a Rajabi (2025) mají polyfenoly velký potenciál pomáhat při regeneraci svalů po cvičení. Tyto přírodní látky, které se nacházejí v různých rostlinných potravinách, mají silné antioxidační a protizánětlivé účinky. Tyto vlastnosti jsou velmi důležité, protože během náročného tréninku dochází ke zvýšené produkci oxidačního stresu a zánětu, které mohou vést k bolesti svalů a jejich poškození.

Studie zdůrazňuje několik polyfenolů s příznivými účinky na regeneraci svalů, například kvercetin, katechiny, resveratrol, kurkumin, epikatechin či hesperidin. Všechny tyto látky pomáhají zmírňovat zánět, snižovat oxidační stres a podporovat obnovu svalové tkáně.

Jedním z nejvíce zkoumaných polyfenolů v této souvislosti je právě hesperidin – flavonoid přirozeně se vyskytující zejména v citrusových plodech. V posledních letech se pozornost výzkumu soustředí na jeho specifickou formu 2S-hesperidinu, která má výrazně vyšší vstřebatelnost a biologickou dostupnost ve srovnání s běžným hesperidinem (Crescenti et al., 2022).

Polyfenoly pomáhají svalům rychleji se zotavit zejména tím, že zmírňují zánětlivé procesy, zlepšují funkci mitochondrií (což jsou „energetická centra“ buněk) a urychlují opravu poškozené tkáně. Výsledkem je menší svalová únava a lepší výkon při dalším tréninku. Autoři studie Zhang, Zhong a Rajabi (2025) také zdůrazňují, že zařazení potravin nebo doplňků bohatých na polyfenoly do stravy sportovců může být účinnou strategií podpory regenerace po cvičení.

Mikronizace: vyšší účinnost a rychlejší nástup účinku

Slyšeli jste už někdy pojem mikronizace? Jde o jednoduchý, ale velmi efektivní proces, při kterém se aktivní látky rozdrtí na velmi jemné částice. Proč je to tak důležité? Menší částice se v těle vstřebávají rychleji a lépe, takže účinek nastupuje dříve a je výraznější.

V případě hesperidinu – flavonoidu známého svými antioxidačními a protizánětlivými účinky – se potvrdilo, že mikronizovaná forma je výrazně účinnější. Navíc existuje specifický variant hesperidinu, tzv. 2S-diastereomer, který tělo dokáže lépe využít. Studie z roku 2022 (Crescenti et al.) ukázala, že kombinace mikronizace a tohoto 2S-variantu hesperidinu zvyšuje jeho vstřebatelnost a účinnost – jednoduše řečeno, tělo ho přijímá rychleji a efektivněji s ním pracuje.

U doplňků stravy však nezáleží jen na tom, co užíváme, ale také v jaké formě. Díky obsahu mikronizované formy 2S-hesperidinu přináší SPORTbiom+® lepší vstřebatelnost a rychlejší nástup účinku. Tato pokročilá technologie umožňuje tělu efektivněji využívat aktivní látky, což sportovcům pomáhá rychleji se zotavit po náročném tréninku a zároveň lépe chránit svaly před poškozením.

Stačí málo, aby vaše tělo fungovalo na maximum

Péče o střevní mikrobiom je klíčovým krokem, pokud chcete naplno využít svůj potenciál – urychlit regeneraci, potlačit zánět a posunout svůj výkon na vyšší úroveň. Mikrobiom totiž rozhoduje o tom, jak efektivně tělo vstřebává živiny, bojuje proti oxidačnímu stresu a adaptuje se na fyzickou zátěž. Nestačí však jen správná strava a pravidelný pohyb – je nezbytné dbát také na kvalitní doplňky stravy, jako jsou vitamíny, minerály a probiotika, které podporují zdraví střev a pomáhají vám podat ten nejlepší výkon.

Co všechno získáte, když pečujete o svůj mikrobiom?

• Více energie a lepší výkon – díky efektivnějšímu vstřebávání živin a stabilní energetické bilanci.
• Silnější imunitu – funkční střevní mikrobiom je první linií obrany.
• Rychlejší regeneraci po tréninku – méně zánětu, více obnovy.
• Lepší adaptaci na fyzickou zátěž – mikrobiom pomáhá tělu reagovat chytře a efektivně.
• Více „dobrých“ bakterií – základ rovnováhy a protizánětlivé ochrany.
• Zvýšenou produkci SCFA – krátkořetězcové mastné kyseliny podporují střevní bariéru a snižují zánět.
• Rozmanitější mikrobiom = odolnější střeva.
• Klidnější trávení, lepší náladu – mikrobiom ovlivňuje i osu střevo–mozek.

Četli jste pozorně? Je čas na slíbené vyhodnocení.

Máme dobrou zprávu. Všechna tvrzení uvedená v úvodu článku jsou pravdivá! „Zní to neuvěřitelně? A přece je to pravda!“

Chceš také podpořit svůj mikrobiom?

Tak vyzkoušej SPORTbiom+® – první probiotikum pro sportovce na trhu, speciálně vyvinuté pro potřeby aktivního těla. Obsahuje nejen unikátní kombinaci bakteriálních kmenů, ale je navíc obohacené o polyfenoly ze sladkého pomeranče, oblíbený hořečnatý malát a vitamíny skupiny B.

Reference:

[1] THURSBY, E. a JUGE, N. Introduction to the human gut microbiota. Biochemical Journal, 2017, vol. 474, no. 11, pp. 1823–1836. DOI: 10.1042/BCJ20160510.

[2] FU, J. et al. Dietary Fiber Intake and Gut Microbiota in Human Health. Microorganisms, 2022, vol. 10, no. 12, p. 2507. DOI: 10.3390/microorganisms 10122507.

[3] ZHANG, T. et al. Beneficial Effect of Intestinal Fermentation of Natural Polysaccharides. Nutrients, 2018, vol. 10, no. 8, p. 1055. DOI: 10.3390/nu10081055.

[4] MACFARLANE, G. T. a MACFARLANE, S. Bacteria, colonic fermentation, and gastrointestinal health. Journal of AOAC International, 2012, vol. 95, no. 1, s. 50–60. DOI: 10.5740/jaoacint.sge macfarlane.

[5] RÍOS-COVIÁN, D. et al. Intestinal short chain fatty acids and their link with diet and human health. Frontiers in Microbiology, 2016, vol. 7, p. 185. DOI: 10.3389/fmicb.2016.00185.

[6] MAKKI, K. et al. The impact of dietary fiber on gut microbiota in host health and disease. Cell Host & Microbe, 2018, vol. 23, no. 6, p. 705–715. DOI: 10.1016/j.chom.2018.05.012.

[7] GUAN, Z.W., YU, E.Z. and FENG, Q. Soluble dietary fiber, one of the most important nutrients for the gut microbiota. Molecules, 2021, vol. 26, no. 22, p. 6802. DOI: 10.3390/molecules 26226802.

[8] FERNÁNDEZ-LÁZARO, D. et al. The role of probiotics in exercise recovery and inflammation: A narrative review. Applied Sciences, 2023, 13(6): 3448. DOI: 10.3390/app 13063448.

[9] MACH, N. – FUSTER-BOTELLA, D. Endurance exercise and gut microbiota: A review. Journal of Sport and Health Science, 2017, 6(2): 179–197. DOI: 10.1016/j.jshs.2016.05.001.

[10] SCHEIMAN, J. et al. Meta-omics analysis of elite athletes identifies a performance-enhancing microbe. Nature Medicine, 2019, 25: 1104–1109. DOI: 10.1038/s41591-019-0485-4.

[11] PEDERSEN, B.K. a FEBBRAIO, M.A. Muscle as an endocrine organ: focus on muscle-derived interleukin-6. Physiological Reviews, 2008, 88(4), s. 1379–1406. DOI: 10.1152/physrev.90100.2007.

[12] GLEESON, M. et al. The anti-inflammatory effects of exercise: mechanisms and implications for the prevention and treatment of disease. Nature Reviews Immunology, 2011, 11(9), s. 607–615. DOI: 10.1038/nri304.

[13] MUÑOZ-CÁNOVES, P. et al. Interleukin-6 myokine signaling in skeletal muscle: a double-edged sword? FEBS Journal, 2013, 280(17), s. 4131–4148. DOI: 10.1111/febs.12338.

[14] CLAUSS, M. et al. Interplay Between Exercise and Gut Microbiome in the Context of Human Health and Performance. Frontiers in Nutrition, 2021, 8, 637010. DOI: 10.3389/fnut.2021.637010.

[15] CLARKE, S. F. et al. Exercise and associated dietary extremes impact on gut microbial diversity. Gut, 2014, 63(12), s. 1913–1920. DOI: 10.1136/gutjnl-2013-306541.

[16] BRESSA, C. et al. Differences in gut microbiota profile between women with active lifestyle and sedentary women. PLoS ONE, 2017, 12(2), e0171352. DOI: 10.1371/journal.pone.0171352.

[17] KELLMANN, M. et al. Recovery and performance in sport: consensus statement. International Journal of Sports Physiology and Performance, 2018, vol. 13, no. 2, pp. 240–245. DOI: 10.1123/ijspp.2017-0759.

[18] MEEUSEN, R. et al. Prevention, diagnosis, and treatment of the overtraining syndrome: joint consensus statement of the European College of Sport Science and the American College of Sports Medicine. Medicine & Science in Sports & Exercise, 2013, vol. 45, no. 1, pp. 186–205. DOI: 10.1249/MSS.0b013e318279a10a.

[19] BARTON, W. et al. The microbiome of professional athletes differs from that of more sedentary subjects in composition and particularly at the functional metabolic level. Gut, 2018, vol. 67, no. 4, pp. 625–633. DOI: 10.1136/gutjnl-2016-313627.

[20] JÄGER R et al. Probiotic Streptococcus thermophilus FP4 and Bifidobacterium breve BR03 supplementation attenuates performance and range-of-motion decrements following muscle damaging exercise. Nutrients. 2016 Oct 14;8(10):642. doi: 10.3390/nu8100642. PMID: 27754427; PMCID: PMC5084029.

[21] CARDONA F et al. Benefits of polyphenols on gut microbiota and implications in human health. Journal of Nutritional Biochemistry, 2013, vol. 24, no. 8, s. 1415-1422. DOI: 10.1016/j.jnutbio.2013.05.001. PMID: 23849454.

[22] CRESCENTI A. et al. Hesperidin bioavailability is increased by the presence of 2S-diastereoisomer and micronization—A randomized, crossover and double-blind clinical trial. Nutrients, 2022, vol. 14, no. 12, s. 2481. DOI: 10.3390/nu14122481.

[23] ZHANG X., ZHONG Y., RAJABI S. Polyphenols and post-exercise muscle damage: a comprehensive review of literature. European Journal of Medical Research. 2025;30:260. DOI: 10.1186/s40001-025-02506-6.